Prezidentští kandidáti Václav Klaus a Jan Švejnar jsou sice protivníky, ale shodný názor mají, přijde-li řeč na KSČM, jejíž poslance potřebují při volbě hlavy státu. Všelijakým způsobem vyloží, že nelze spojovat "tamty" komunisty s "těmito" komunisty. Má to jistou logiku: ti před rokem 1989 nebyli voleni svobodně a demokraticky. Současní získávají svých jistých dvanáct, třináct procent zcela regulérně. Nikdo, kdo je nevolí, nemusí se bát postihů. Dodejme, že zrovna tak i ten, kdo je volí.
Dvacet tisíc od Ransdorfa
Jsou prý už jiní. Důkazem například by mělo být, že evropský poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf věnoval na pomník Milady Horákové dvacet tisíc korun. Novinářům řekl, že „je třeba skončit s rozdělováním národa“. Mohli bychom spolu s Klausem a Švejnarem uvítat, že rozdílní jsou „tamti“ komunisté a „tito“ komunisté. Vždyť právě Miloslav Ransdorf by se zdál být příkladem těch správných současných. Dokonce občas zazní v liberálních salónech vtip, že kdyby se „opravdoví“ komunisté dostali k moci, Ransdorf by byl první, který by to odskákal. Je to sice žertovné, nicméně ahistorické. Lze doopravdy předpokládat, že kdyby nakonec komunisté skončili kdesi „u vlády“, sotva by to někdo odnesl ve starém slova smyslu. Dokonce by ani neznárodňovali, protože by mnozí z nich museli sáhnout i na svoje majetky. Doba by nebyla tak docela „sociálně spravedlivá“, jako před padesáti lety.
Lze oněch dvacet tisíc korun od Ransdorfa vnímat jako výraz pokání. Jenomže je tu problém: to by muselo jít ruku v ruce s odsouzením symbolického vraha Milady Horákové, předsedy „tamtěch“ komunistů Klementa Gottwalda. A do toho se „těmto“ komunistům včetně Ransdorfa stále nechce. Pak je těch dvacet tisícovek stejně plané gesto jako absurdní představa příspěvku na pomník židovských obětí nacistického teroru při současném vynechání jisté role Adolfa Hitlera. Neřekne-li Miloslav Ransdorf jasně, že vůdce „karlínských kluků“ a „první dělnický prezident“ byl katem Milady Horákové a nejen jí, může si vetknout těch dvacet tisíc za klobouk. Takové peníze smrdí farizejským odpustkářstvím. Už jenom proto, že by si Miloslav Ransdorf měl uvědomit, že národ kdysi tragicky rozdělil právě Gottwald a jeho druzi. Nemilosrdně a krutě. Rozlišování mezi „tamtěmi“ a „těmito“ komunisty dostává na frak. Což by si v této souvislosti měli uvědomit i páni prezidentští kandidáti.
- Pomník Milady Horákové - projekt autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/30/2956.jpg
- Milada Horáková na Valné schůzi Rady československých žen v Penzijním ústavu v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3054.jpg
- Europoslanec za KSČM. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/152.jpg