Zemřela Jana Hlaváčová, divadelní a filmové herečce bylo 85 let

Nahrávám video

Ve věku 85 let během sobotního večera zemřela divadelní a filmová herečka Jana Hlaváčová. Pražská rodačka ztvárnila desítky rolí v Národním divadle (ND) nebo v Divadle na Vinohradech. Známá je také z filmové série režiséra Dušana Kleina „o básnících" i mnoha televizních seriálů. O úmrtí herečky informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

„Jana Hlaváčová byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,“ uvedl ředitel ND Jan Burian.

Ten podle svých slov považuje herečku za krásného člověka v nejhlubším slova smyslu. „Nejen, že to byla krásná a poutavá žena, ale díky svému životnímu osudu to byl člověk, který měl mimořádně srovnané hodnoty, z nichž neustupoval. Měla obrovskou schopnost vcítění do jiných lidí,“ popsal Burian.

Zároveň dodal, že Hlaváčová se přátelila se svým hereckým kolegou Ladislavem Mrkvičkou. „Byli vynikající kolegové, také spolu učili. Jednou nám vyprávěla, jak zažila nejkrásnější herecké chvíle někde v televizi, když s Mrkvičkou měli minutový záběr z očí do očí. Tam si řekli všechno,“ dodal. 

V neděli na síti X vyjádřil čest památce Hlaváčové také ministr kultury Martin Baxa (ODS). Připomněl, že představitelka mnoha filmových a televizních rolí začínala svoji divadelní kariéru v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

Odešla velká herečka a noblesní člověk, vzpomínají osobnosti

Podle principála Divadla Bez zábradlí a herce Karla Heřmánka budou na Hlaváčovou vzpomínat i příští generace. „To, co tady po sobě zanechala, je velkolepé a její odchod je pro všechny velká ztráta. Viděli jsme se spolu na různých natáčeních, vždy to byla taková veselá prosluněná bytost,“ řekl Heřmánek.

Některé osobnosti na Hlaváčovou vzpomínají jako na velkou herečku a noblesního člověka. „Já si paní Hlaváčovou pamatuju především z dob, kdy byla na jevišti s mým tátou a hráli spolu mnoho velkých rolí od Shakespeara po Čechova. Vždycky jsem se na ně rád díval," řekl herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.

Rozhlasový moderátor a publicista Aleš Cibulka podotkl, že bude na Hlaváčovou vzpomínat jako na profesionálku, výsostnou herečku, ale i jako na velmi sympatického noblesního člověka, se kterým měl tu čest spolupracovat.

„Byla to vždycky radost. Bohužel, celá tahle herecky i lidsky úžasná generace nenávratně odchází. Když slavila poslední kulatiny, tak už byla nemocná a nemohla dorazit do přímého přenosu rozhlasového pořadu Tobogan. A byl to jediný Tobogan v historii, který jsme vysílali někomu k narozeninám a on nebyl přítomen. Oslavenkyně byla doma u rozhlasového přijímače, do studia přišlo publikum a my jí věnovali gratulační vysílání,“ řekl Cibulka.

Podle herce a prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiřího Bartošky odešla velká herečka. „A jak říkal můj soused – nezavěšujte, jste v pořadí,“ zdůraznil. Za skvělou herečku označila Hlaváčovou její kolegyně Daniela Kolářová. „Byla vždy připravená, komunikativní a vstřícná k partnerům. Byla hrozně fajn,“ vzpomínala.

Hlaváčová se prosadila v dabingu i rozhlase

„Osobně jsem se s ní nesetkal, ale řekl bych, že patřila do herecké generace té nejvyšší kategorie. Škoda, že nemohla být v posledních letech využívána, byla to velká herečka,“ řekl filmový herec, režisér a scenárista Jiří Mádl. Moderátor Karel Šíp uvedl, že byla přibližně před patnácti lety hostem jeho televizního pořadu Všechnopárty. „Patřila podle mě k nejvýznamnějším českým herečkám,“ prohlásil.

Hlaváčová, která se v posledních letech potýkala s Parkinsonovou chorobou, patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Během své bohaté kariéry zvládala komedie i dramata. Díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.

Držitelka řady cen a manželka již zesnulého herce Luďka Munzara stála poprvé před kamerou ještě za studií jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. Michný v roce 1969 zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá.

Z Národního divadla podala výpověď

Její první rolí na prknech „zlaté kapličky“ byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu i v řadě televizních inscenací.

V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když prý ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech tohoto divadla vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha! Za roli Agnes ve hře Edwarda Albeeho Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie.

Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět). Hrála i v pohádkách jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra ze série Dušana Kleina „o básnících“. Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět.

Hlaváčová v březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství. V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu.

Legendární inscenací činohry Národního divadla v Praze (1983) připomínáme herecké mistrovství Jany Hlaváčové, která zemřela včera ve věku 85 let. Ve Stroupežnického hře účinkoval také její manžel Luděk Munzar a mnohé přední osobnosti naší první scény: J. Vala, B. Holišová, I. Luťanský, B. Prokoš, J. Somr, N. Gajerová, Z. Šavrdová, M. Stehlík, P. Kostka, K. Jerneková, J. Kemr, V. Postránecký, T. Medvecká a další. Divadelní úprava a režie M. Macháček. Kamera A. Nožička. Televizní režie F. Filip

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zde leží Dobby.“ Na žádost fanoušků Pottera posunuli podmořský kabel

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem. Měl totiž procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy korun) nyní místo toho vede v blízkosti možných lidských ostatků z doby bronzové.
před 11 hhodinami

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 15 hhodinami

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 17 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 21 hhodinami

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
před 21 hhodinami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
10. 8. 2026Aktualizováno10. 8. 2026

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.