Všechno nejlepší, božský Kájo

Praha – Zlatý hlas z Prahy, fenomén, král české pop music nebo také zombie, zaprodanec či gauner – všemi těmito přízvisky je označován Karel Gott. Jeho hlas zněl z tranzistorů, rádií, gramofonů, televizorů, walkmanů i discmanů, napříč všemi generacemi. Je zaznamenaný na černých elpíčkách, magnetofonových páscích, cd i dvd. Stal se jednou z největších legend české hudební scény celé historie. Je vlastně jediným českým zpěvákem, který se výrazně prosadil i v zahraničí. Jeho popularita zasáhla prakticky všechny generace a trvá bez větších výkyvů dodnes. Na poli jeho hudebního žánru jen těžko najdeme podobná srovnání.

Život před hudbou

V mládí chtěl být Karel Gott malířem, a po ukončení školní docházky se proto v Praze pokouší o studium výtvarného umění. Neúspěšně. Když není přijat, odchází do učení v oboru elektromontér (ČKD). "Všechno se změnilo. Ráno se na povel vstávalo, na povel řadilo do trojstupů, na povel jsme šli na rozcvičku, pak na povel do práce. Když jsme ve dvě odpoledne skončili, jezdili jsme trhat len nebo na brambory. Každý den i v dešti. Večer jsme dostali něco do ešusu a zpátky na internát. Tam jsme se hodinu povinně učili. Pak někdo zařval: Umývárny! Spát! A ráno všechno znova.

Byli jsme za ohradou jako trestanci. Ven jsme směli jen ve středu na dvě hodiny a v sobotu do kina. Dovolenka na návštěvu domů byl zázrak. Po dvou měsících jsem stál zase poprvé v Praze na Václaváku. Směl jsem jít levou nebo pravou a kam jsem chtěl. Ale táhlo mě to jen domů. Pustil jsem si Fitzgeraldovou s orchestrem Counta Basieho a tehdy jsem snad poprvé pocítil, kolik je v tom jazzu svobody a místa pro každého. Brečel jsem a měl jsem tu hudbu ještě stokrát víc rád," prozradil Gott v roce 1967 v rozhovoru s publicistou Jiřím Černým.

Hvězda padá vzhůru

V roce 1958 získává první místo v soutěži amatérských zpěváků, ale teprve až v roce 1960 definitivně odchází z ČKD a věnuje se profesionálně již pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studuje až do roku 1963 operní zpěv u prof. Karenina (žáka nejslavnějšího ruského pěvce všech dob – Šaljapina) a do roku 1966 potom dálkově.

V roce 1962 dostává nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamená zásadní zlom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou Až nám bude dvakrát tolik vítězí v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň Oči sněhem zaváté, z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něho znamená doslova raketový start.

Na vrcholu víc jak čtyřicet let

V roce 1965, po odchodu ze Semaforu, zakládá se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými - textařem a skladatelem – vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází do 7měsíčního angažmá do Spojených států (Las Vegas). Z USA se vrací jako úplně vyměněný, pryč je náhle ten poněkud nejistý, skromný mladík. Přichází úplně nový Karel Gott, dokonalý a sebevědomý profesionál, který o třídu převyšuje své kolegy.

V roce 1972 zůstává i se svými kolegy a spoluhráči v NSR, po intervencích, nátlaku a slibech vládnoucí garnitury se vrací zpět. V roce 1977 nazpívá píseň Můj bratr Jan, která byla věnována Janu Palachovi, a hrozí mu za to zákaz činnosti. Tato hrozba je zrušena po jeho podpisu Anticharty, což je mu vyčítáno až do dnešních dnů. Zároveň mu je v témže roce udělen titul zasloužilý umělec, který je v roce 1985 doplněn národním umělcem.

V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje.

V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny. V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné je však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997).

Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování - a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí.

7. ledna 2008 si v Las Vegas bere za ženu dlouholetou přítelkyni Ivanu Macháčkovou, se kterou má dceru Charlottu Ellu a od 28. května 2008 druhou dceru Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii.

Zlatý (Český) slavík. Slavíka Gott vyhrál v letech 1963–1966, 1968–1981, 1983–1984, 1989–1990, 1996–1997, 1999–2008. Třikrát skončil druhý (1967, 1991 a 1998) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadlo je krásnější než politika, říká jubilant Milan Uhde

Dramatik, spisovatel a básník Milan Uhde slaví 28. července devadesátiny. Osudově je spjatý především s brněnskými divadly, výraznou stopu ale zanechal také na české politické scéně. V posledních letech československé federace byl českým ministrem kultury, později také předsedou Poslanecké sněmovny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bratříčku, drž sa, vzkazuje slovenský výtvarník s ironií Čechům

Důležité okamžiky českých a slovenských dějin zobrazuje výtvarník Matúš Maťátko. Vystavuje je ostravský Dům umění pod názvem Bratříčku, drž sa. Titul výstavy vychází z textu písně Karla Kryla. Ve svých dílech autor ironicky komentuje minulost bývalého Československa i současnost obou samostatných států.
před 9 hhodinami

Do Účka se chodilo na Kryla i studentské kapely. Univerzita klub obnoví

Jeden z nejznámějších studentských klubů v Olomouci, U-klub v areálu vysokoškolských kolejí, se znovu otevře. Prostor, ve kterém vystupovali regionální hudebníci i tuzemské hvězdy, je zavřený od roku 2018. Univerzita Palackého hudební scénu plánuje zrekonstruovat a vrátit do ní nejen koncerty, ale i divadlo, debaty či workshopy.
před 11 hhodinami

VideoVánoční pohádka ve znakové řeči bude vyprávět o sudičkách

Sudičky jsou hlavními hrdinkami vánoční pohádky ve znakovém jazyce, kterou právě natáčí Česká televize. Snímek s názvem Poslední sudička vypráví příběh Mořenky, která se zpočátku svému poslání brání.
před 13 hhodinami

Kouření škodí zdraví, ale ne image. V popkultuře je zas cool

Navzdory všem důkazům o škodlivosti, varujícím nápisům a rentgenům prokouřených plic se zdá, že móda kouření se vrací. O celebritách fotících se se zapálenou cigaretou se mluví jako o sílícím trendu. Řady influencerů rozšířili cigfluenceři.
27. 7. 2026

AVU zřídila pietní místo za Knížáka, galerie chystají retrospektivy

Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.
27. 7. 2026Aktualizováno27. 7. 2026

Malý princ přistál v opeře na Otáčivém hledišti

Jedinou letošní premiérou Otáčivého hlediště v Českém Krumlově je Malý princ. Jde o operní zpracování slavného knižního příběhu. Dílo britské skladatelky Rachel Portmanové zní v České republice vůbec poprvé.
27. 7. 2026

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
26. 7. 2026Aktualizováno26. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.