Velšský komiksový autor James Stafford si vyložil českou historii po svém. Hrdinou jeho knihy Truchlivý amoret pražský je barokní andělíček, který už je na světě pár století. Tento antihrdina ale připomíná spíš štamgasta žižkovské hospody. S velkým ohlasem vyšel komiks už dříve v angličtině, mezi jeho fanoušky se řadí třeba herec Samuel L. Jackson, nyní se kniha dočkala i českého překladu. O výtvarnou stránku se podělili čtyři kreslíři. Truchlivého amoreta pražského představil autor také v rozhovoru pro Události v kultuře.
Jaká je Praha podle vašeho komiksu?
Žiju v Praze už pár let a čeští kamarádi mi pořád říkají: ty si myslíš, že je to slavné a krásné město. Ale žiju tu dost dlouho, abych věděl, že je to jinak. Praha je taky všední a nudná jako ostatní města.
Mám českou rodinu, pracuji s Čechy, myslím, že máte občas velmi cynické postoje a způsob myšlení, což mě zároveň fascinuje i zajímá. Chtěl jsem, aby se to nějak obtisklo v knize. Pražané navíc mají ke svému městu zvláštní vztah, protože je tak turistické. Vlastně je štve, když někdo opakuje, jak je Praha krásná. S těmi klišé jsem si chtěl pohrát. S tím, jak vidí Prahu cizinci a jak ji vidí místní.
Každá kapitola má svůj příběh. Jak jste je vybíral?
Jde o krátké příběhy, ale z doby dlouhé čtyři sta let. Proto jsem si Prahu vybral, dá se v ní hrát s historickými epochami. Je fascinující, že Praha byla částí Svaté říše římské, rakousko-uherské monarchie, zažila první republiku jako ideál demokracie i nacisty, měli jste tu komunismus a je tu ještě současná politická situace. S těmito érami se dá hrát, Praha zůstává uprostřed dění v Evropě. To je další podivnost toho města - určitá schizofrenie. Chtěl jsem to vyjádřit i odlišným výtvarným pojetím, různými výtvarnými styly, kdy jsou někdy barevné, jindy černobílé.
Zdá se, že amoret je ztělesněním nízkého sebevědomí Čechů.
Možná do určité míry ano. Hlavní postavou jsem se ale snažil vyjádřit, že kdybyste žili čtyři sta let v kterémkoli městě, nejen v Praze, také byste ztratili elán. Kvůli všem věcem, které se v dějinách Prahy staly, a také kvůli její pozici v Evropě, kdy byla náboženským bojištěm. Amoret se snaží Prahu ubránit, protože město miluje. Ano, možná jsem mu připsal něco z českého cynismu, ale hlavně je v něm tato láska. Je tedy příkladem člověka, který se snaží zachovat správně.
Máte nějaký oblíbený příběh z pražské historie?
Musel jsem do knihy dostat Golema, protože jde o pražskou ikonu. Nejprve jsem odolával, ale pak jsem si řekl, že bych si mohl pohrát právě s tím, jak si ho turisté představují. A obrátit to naruby. V knize je Golem stále živý, ale slouží jako turistická atrakce. Lidé si platí za společné foto, ovšem myslí si, že je to chlap v převleku. Dokonce v ne příliš dobrém převleku. Hrál jsem si s klišé turistického průmyslu kolem Golema. Ale také se v komiksu říká, že kdyby Golem pořád žil, asi by byl naštvaný, kam se ubírala historie židovské Prahy. Byl by z něj zasmušilý turistický průvodce, depresivní turistický monument.
