Na piazzettě Národního divadla se před víkendem na třicet hodin zpomalil čas – díky site-specific maratonu nazvanému Momentum. Dvě performerky tanečního divadla tu vyzvaly kolemjdoucí v centru Prahy k zastavení a silnějšímu prožití přítomného okamžiku.
„Žijeme v hrozně rychlé době a často nestíháme události vůbec prožívat,“ obává se jedna ze dvou performerek Miřenka Čechová. „Někdy prostě stačí jenom zastavit – a tak zastavujeme čas,“ nabídla podle ní performance zamyšlení nad každodenní uspěchaností života.
Představení Momentum je inspirované japonským tradičním uměním buto. Avantgardní forma tance, vyznačující se pomalými, meditativními pohyby, se v Japonsku poprvé objevila na konci padesátých let minulého století. Nemá žádná přesná pravidla. „Pro mě je to především životní filozofie, nejen forma umění,“ poznamenala druhá z účastnic netypického maratonu, německá tanečnice Sabine Seumeová.
„Je o zvládnutí démonů, ega, zkrocení naší vůle, toho, že chceme pořád něco dělat, rychle se hýbat. V buto se ale nemůžeme ani rychle smát nebo odehnat vosu, co nám sedí na ramenou,“ vysvětlila podrobněji Miřenka Čechová.
Obě ženy se do sebe uzavřely na třicet hodin. Performance začala ve čtvrtek ve čtyři hodiny odpoledne a skončila v pátek v deset večer. Tanečnice tak ve svém vystoupení pokračovaly i celou noc, nezastavila je ani bouřka.
Piazzettu Národního divadla přetvořily na otevřený pokoj bez stěn, v němž prožívaly všednodenní momenty: ranní rozcvičku, čas strávený na sociálních sítích, ale i poslouchání oceánu, lekci baletu nebo párty šílených melancholiků a snídani snílků. Momentum zopakují ještě v prostorách Werichovy vily 22. a 23. července, performance bude součástí festivalu Nultý bod.
