Smutný komik Miloš Kopecký odešel, avšak žije dál

Praha - O Miloši Kopeckém (22. srpna 1922 – 16. února 1996) se říká, že kvůli své chorobě trpěl jako málokdo. Přesto zůstal v paměti lidí jako nepřekonatelný komik a elegantní glosátor lidského snažení. Kromě herectví ho proslavily i jeho výstižné „hlášky“, jedna z nich trefně vystihovala jeho stav: „Humor je nejdůstojnější projev smutku.“ Pocházel z pražské živnostnické rodiny, po matce byl židovského původu, což mu přivodilo problémy za druhé světové války. Díky matce ale také získal náklonnost k umění různých žánrů, což jej nakonec přivedlo na divadelní prkna, ačkoli neměl žádnou hereckou průpravu.

Svou kariéru zahájil v divadle Větrník, poté během krátké doby vystřídal několik angažmá, krátce se mihnul i v Národním divadle. Jeho slavným obdobím byla 50. léta v Divadle ABC, kde hrál po boku Jana Wericha. Také se zde seznámil s Miroslavem Horníčkem, s nímž pak na počátku 60. let vytvořil slavné představení Tvrďák. Od roku 1964 hrál v Karlínském divadle, o rok později přešel do Vinohradského divadla, kde pak zakotvil natrvalo. Některá představení s Kopeckým v hlavní roli byla zaznamenána i pro televizní obrazovku a díky tomu si jeho divadelní herectví můžeme dodnes připomínat (Jindřich IV., 1967; Lakomec, 1972). Řadu svých rolí oživil novátorským pojetím a právem dnes patří mezi české herecké legendy.

Jeho život byl poznamenán několika osobními tragédiemi. Matka mu zemřela v koncentračním táboře a první dcera spáchala sebevraždu. On sám trpěl mnohdy až neskutečnými tíživými depresivními stavy, které mu způsobovala jeho nemoc – maniodepresivní psychóza. Miloval ho téměř celý národ a jen málokdo věděl o jeho pobytech na psychiatrických odděleních.

Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (Pyšná princezna), pistolníka Hoga Foga (Limonádový Joe), Barona Prášila (Baron Prášil), polního kuráta Katze (Dobrý voják Švejk), pana Voka (Svatby pana Voka), Jana Lucemburského (Slasti otce vlasti), dr. Strossmayera (Nemocnice na kraji města) a mnoho jiných drobných i větších postav. Objevný byl jeho Harpagon v Molierově Lakomci. Jedna z jeho posledních velkých rolí na divadle byl Shakespearův Richard III.

Miloš Kopecký zemřel v pátek 16. února 1996 v půl čtvrté odpoledne v pražské bohnické psychiatrické léčebně. Jeho první ženou byla herečka Stella Zázvorková, s níž měl dceru Janu, která spáchala demonstrativní sebevraždu. Druhou ženou byla Kateřina Soukupová, třetí Jana Lichtenbergová a od roku 1966 byl počtvrté ženatý s Janou Křečkovou, se kterou měl dceru Barboru.

  • Miloš Kopecký v Divadle Větrník 1945 autor: Václav Chochola, zdroj: Václav Chochola http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1434/143314.jpg
  • Miloš Kopecký autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1434/143313.jpg
  • Miloš Kopecký zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1434/143309.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...