Praha – Přes nepříliš vstřícné počasí, uvádí na své Letní scéně Divadlo Ungelt obnovenou premiéru hry Richarda Alfieriho Šest tanečních hodin v šesti týdnech. Premiéra inscenace byla 19. 5. 2006, kdy vedle Chantal Poullain exceloval Oldřich Kaiser. Po jeho odchodu z divadla roli převzal v únoru tohoto roku Pavel Kříž. Divadlo Ungelt připravilo inscenaci v překladu Pavla Dominika, na scéně Jaroslava Máčala, v kostýmech Kateřiny Hájkové a režii Zdeňka Duška. Představení v rozhovoru pro ČT24 přiblížila představitelka madame Lili Harrison Chantal Poullain.
„Pavel to minulé představení neviděl, takže on do toho vstoupil za sebe, se svými nápady, velmi energicky s nábojem, který mě provokuje. Ač je stejný text, tak představení je nyní jiné, každá osobnost je jedinečná, takže se automaticky mění i vztahy mezi herci a jejich postavami. S Oldou jsme hráli přes 300 repríz, s Pavlem jich máme za sebou asi 30, takže se to stále vyvíjí. Pavel je ale skvělý, je plný dynamismu a energie. Jsem přesvědčená, že to bude celé moc krásné,“ prohlásila k nové verzi herečka.
Pavel Kříž je vítězem Star Dance a Chantal 12 let chodila do baletu, v představení ovšem tyto přednosti moc uplatnění nenašly. „Tance jsou tam opravdu malé, protože Divadlo Ungelt je miniaturní. Ale doufám, že vytvoříme variantu na velké jeviště, protože jezdíme hodně na zájezdy. Ta hra je úžasná, zpracovává příběhy dvou lidí, kteří nesou obrovský životní baťoh a navíc jsou velmi odlišní. Podle mého názoru se nikdy neměli potkat. Na začátku to vypadá, že se z toho nic nevyvine, ale postupem času se rodí zvláštní vztah dvou lidí, kteří spolu hovoří a nalézají k sobě cestu,“ přiblížila text Poullain.
O svém účinkování na scéně Divadla Ungelt herečka, která zde hraje v několika inscenacích, řekla: „Jsem přesvědčena, že s Divadlem Ungelt mne potkalo velké štěstí. Milan Hein je výborný ředitel a dramaturg, který respektuje herce, a když se stane, že mne něco nezaujme, tak mi nabídne něco jiného. Je to zde všechno o úzké spolupráci a porozumění.“
Oblíbené divadlo před několika lety vybudovalo i svou Letní scénu. „Hrát na Letní scéně se mi líbí. Sjezdila jsem už spoustu festivalů. Když jsme s Bolkem jezdili se Šaškem a královnou, tak jsme projeli celou zeměkouli. Hrát venku je báječné, i když hodně záleží na počasí. Ale vždy mě překvapovalo, jak lidi vydrží neskutečné věci. Jako nyní, byla kosa, pršelo celý den, celou noc, byla neskutečná vlhkost všude. To jsem si říkala, dnes asi hrát nebudeme, ale přišli všichni, a dokonce ani o pauze neodešli. Je to dobrodružství, ale hezké, slyšíte zvony, ptáky, je to jiná atmosféra, třebaže je to namáhavější, protože to musíte podávat víc dopředu, šeptat nemůžete. My divákům půjčujeme deky i pláštěnky, a já prozradím, že někdy, když si všichni nasadí na hlavu ty kapuce od pláštěnek, tak najednou máte pocit, že před vámi sedí 200 kondomů, a to mě tedy moc baví,“ uzavřela rozhovor Chantal Poullain.
