Hradec Králové – Světáci jsou bezesporu jednou z nejúspěšnějších filmových komedií. Režisér Zdeněk Podskalský je natočil v roce 1969 a právě doba šedesátých let je rámcem, do kterého je zasazena divadelní adaptace snímku v režii Vladimíra Morávka. „Celé to nespoutané, bezbřehé a světácké období našich dějin skončilo stejně rychle a rázně jako sen našich tří fasádníků a tří podvodnic,“ vysvětlila dramaturgyně Klicperova divadla Jana Slouková. Dodala, že paralelu k filmovému příběhu tvoří příběh jiného tria, „které světácky nahlédlo do velkého světa“ – hvězdných Golden Kids.
Sen Světáků a Zlatých kůzlat podle Morávka
Vladimír Morávek se nespokojil jen se ztvárněním kultovního filmového příběhu. Nabízí divákům i exkurz do šedesátých let, úryvky z deníků Zdeňka Podskalského a už zmíněný příběh Václava Neckáře, Heleny Vondráčkové a Marty Kubišové. Podtitul inscenace zní: Malované děti. „Trochu vyprávíme příběh, který všichni důvěrně známe, a trochu vyprávíme, za jakých okolností vznikal,“ doplnil Morávek.
Šel sen kolem nich
Reportáž Jiřího Svobody (zdroj: ČT24)
Atmosférou i tématem rezonuje světácký příběh podle tvůrců s celou černobílou dobou let šedesátých, kdy se Československo začalo nadechovat a dobývat Evropu. Nejinak tomu bylo u tří pěveckých hvězd divadla Rokoko, které se v roce 1968 vzdaly svých sólových kariér, aby vytvořily zásadní trio, určené pro zahraniční hudební trh. Golden Kids stihli za pouhých patnáct měsíců koncertovat po celé Evropě a vytvořili si stabilní pozici na západním hudebním trhu. Vykonstruovaný proces s Martou Kubišovou ale jejich rozmach násilně umlčel. "Stejně jako 'Zlatá kůzlata' i tři fasádníci a tři okouzlené podvodnice mohli v závěru svých příběhů zpívat už jen o tom, že 'šel sen kolem nás…'"
Filmovou komedii Světáci začal Zdeněk Podskalský natáčet krátce po srpnové okupaci. „Točili jsme po vstupu vojsk a všichni jsme věděli, že pravděpodobně tolik svobody, kolik ještě máme v tom okamžiku, už dlouho mít nebudeme,“ vzpomíná Jiřina Jirásková. Spojením improvizace skvělých herců a výborného scénáře, pod kterým byl podepsán kromě režiséra také Vratislav Blažek, vznikla stálice české kinematografie, jejíž situace a dialogy patří k nejcitovanějším. A nechybí ani v inscenaci Klicperova divadla, i když…
Na slávě Světáků divadlo parazitovat nechce
"Ono by bylo velice jednoduché naservírovat divákům inscenaci přesného přepisu jejich oblíbeného filmu. Ale nám nešlo o to, parazitovat na slávě filmových Světáků,„ přiznává dramaturgyně Jana Slouková. “Diváci tak dostanou své oblíbené situace a hlášky stejně, ale přesto možná trošku jinak - a k tomu velkolepé představení plné naživo zpívaných písniček z let šedesátých."
Pro Vladimíra Morávka nejsou Světáci jedinou divadelní adaptací filmového scénáře. Úspěšné jsou jeho inscenace Formanových snímků Hoří, má panenko a Lásky jedné plavovlásky. Přesto převést Podskalského film na divadelní prkna nebylo pro něho nijak jednoduché: "Je to tak, jako kdyby najednou Hradčana dal natřít Václav Klaus na růžovo - hned by Češi vyšli do průvodu, zcela jistě. Tak se nicméně snažím působit, že jsem si jistý, nepochybuji vůbec o ničem. Že jest to hračka – mluvit po panu Libíčkovi o Salvatoru Dalím, o smutku zdravotních sestřiček na půlnočních službách po Ivě Janžurové. To nicméně dost lžu."
REŽISÉR VLADIMÍR MORÁVEK O INSCENACI
Ono se to moc neví, ale jedna z nejlepších českých filmových komedií, kterou skoro všichni známe nazpaměť – pořád dokola si ji pouštíme, kdykoli je jen trochu smutno u srdce, smějeme se vší té nešikovnosti a dojemnosti a trapnosti jejích hrdinů, říkáme si: takové komedie se už dneska netočí, pročpak vlastně? - vznikala v nejpohnutějších dnech novodobé české historie. První natáčecí den byl jen pár dní po té ruské okupaci, celý národ na nohou a na Václaváku stály tanky a Václav Havel vysílal odněkud ze sklepa, že se má národ semknout, a Alexandra Dubčeka odvezli do Moskvy - vrátili ho po několika dnech hrozně bledého - a Zdeněk Podskalský a Jiřina Jirásková a Vladimír Menšík a Vlastimil Brodský a Jiřina Bohdalová a Jan Libíček a Iva Janžurová a Jiří Sovák točili nejlepší komedii svého života - snad proto tak skvělou, že tak hrozně o držku byly ty dny - z deníku Zdeňka Podskalského je to čitelné až s mrazivou intenzitou. Píše v něm o tom, jak najednou jednomu nechce se žít, jak hrozně se bojí, co se stane s národem - a co s ním - chlastat se chce a nehrát už v ničem, co napsal Dostojevskij, co Čechov, co Bulgakov… V noci pak panu režisérovi volá strýček Jedlička a trvá na tom, že je potřeba něco udělat - neví nicméně zcela přesně co. V takové tedy panice a úzkosti vzniká film, který posléze pořád dokola bude si pouštět celý náš národ a bude se smát a výskat si a ani ho možná nenapadne, jak úzko bylo těm lidem, když jej točili a nevěděli, co mají dělat, tak alespoň dělali legraci - nejslavnější legraci svého života…
A mezitím někde paní Marta Kubišová stala se kvůli podvrženým pornofotkám zakázaným jménem, Zlatého slavíka dostala na chodbě v průjezdu - to aby to pro jistotu nikdo neviděl - a ještě i tenkrát napsala Heleně a Vaškovi „miluju vás, jděte za štěstím“ – a oni tedy šli - Zlatá kůzlata, malované děti - a šedesátá léta - ty roky, kdy býti Čechem byl los v podstatě velkolepý, pomalu mašírovaly směrem k nicotě.
Věnujeme toto představení paní Martě Kubišové - v úctě a obdivu.
A aby se zas jednou zasmála.
Na jevišti Klicperova divadla budou slavné písně Golden Kids zpívat David Smečka, Isabela Smečková Bencová a Marta Zaoralová. V ústřední trojici fasádníků se mohou diváci těšit na Jiřího Zapletala, Ondřeje Malého a Filipa Richtermoce, jejich dámskými protějšky budou Kamila Sedlárová, Martina Nováková a Kristýna Kociánová. Jako paní Trčková se představí Zora Valchařová-Poulová, profesorem bude Jan Bílek. Nebudou chybět ani zhrzení nápadníci Josef Čepelka a Vojtěch Dvořák, luxusní krejčí Hynek Pech či nebezpečný policista Miroslav Zavičár.