Recenze: Tonya ze svého života těžko vybruslí, film se jí ale povedl

V jednu chvíli byla nejlepší krasobruslařkou na světě a vzápětí zažívala, jak Amerika dokáže stejně intenzivně milovat jako nenávidět. Snímek Já, Tonya australského režiséra Craiga Gillespieho vypráví příběh kontroverzní Tonyi Hardingové. Od 1. března také v českých kinech.

Tonya Hardingová znala od dětství jen násilí a ponižování. Ale potom, jako první Američanka, skočila trojitého axela, tři a půl vražedné rotace, za kterou se do ní všichni zamilovali, a její americký sen se naplnil.

Jenomže vzápětí se fatálně zhroutil, když byla spojena s útokem na svou největší konkurentku Nancy Kerriganovou, kterou neznámý muž zranil železnou tyčí, aby ji vyřadil z nominace na olympiádu.

Coenovský pseudodokument

Scenárista Steven Rogers to vlastně neměl komplikované. Stačilo jen tuhle šílenou story (jejíž zápletku by možná sám ani nevymyslel) vzít ze skutečného života a nechat o ní jednotlivé figury kontrastně vypovídat a moc se jim do toho nemotat. A to také rozumně, byť ve fiktivním modu (který předstírá reál), učinil.

Výsledkem je autenticky laděný, originálně komponovaný životopisný opus, který pracuje s flashbacky, prolamuje tzv. čtvrtou stěnu a žongluje s pseudodokumentárními přímými vstupy postav, jež v prostřizích komentují do kamery hrané sekvence, v nichž sami vystupují.

Na tenhle „neučesaný“ koncept si musíte chvíli zvykat, ale jakmile ho přijmete, můžete si to s Tonyou docela užívat.

Já, Tonya
Zdroj: Bontonfilm

Životopisná a coenovsky bizarním vidláctvím kolorovaná dramedy je založena zejména na propracovaných ženských figurách. V titulní roli zúročuje spoustu tréninkové dřiny, fyzického nasazení i hereckého umění Margot Robbieová (byť její trojitý axel je tvořen především triky a střihem), jež je podepsána i pod produkcí filmu.

Větší šanci na Oscara (pro nejlepší herečku ve vedlejší roli) má její matka, modelově hnusná vohera Allison Janneyová, před níž by každé dítě mělo včas preventivně zdrhnout do sirotčince.

Mužské role v čele s rumunským importem Sebastianem Stanem představují spíše chór hamtáků v druhém plánu, kteří konají špatné skutky s dobrými úmysly a podělají, na co sáhnou.

Nic veselého, a přitom zábavné

Režisér Craig Gillespie se suverénně pohybuje jak v tomhle pošahaném příběhu, tak v atmosféře sedmdesátých až devadesátých let a žánru, který více nežli „černočernou komedii“ (proklamovanou distributorem) připomíná retro bizarní, autobiografickou tragikomedii, jež to dotáhla až ke třem oscarovým nominacím.

A přestože se tu kladné postavy prakticky nevyskytují, na žádný pozitivní vztah tu nenarazíte a celkově to není nic veselého, není to deka, která vás zahltí depresemi, ale docela zábavný spektákl, v němž se střetávají kráska a zvíře na bruslích a provinční „mafiáni“ na ledě.

Tonya nám říká, že cesta na vrchol a pád na dno k sobě mohou mít hodně blízko a cena vítězství je právě taková, jakou jsme ochotni zaplatit. Je divoká, umanutá, explozivní a za každou (ale opravdu za každou) cenu odhodlaná zvítězit a dát do toho všechno. Ale vždy za sebe a po svém. Takže místo koncentrace a rozcvičování hulí v zákulisí cígo, pak típne vajgla bruslí a jde jim to nandat.

Nemusíte tuhle Tonyu Hardingovou (která si sama šije svůj kostým na závody a fyzičku trénuje jako Rocky) milovat – ale nemůžete ji přehlédnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 16 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled