Recenze: Jménem krále - televizní hra na kriminálku

Režisér Petr Nikolaev patřil ještě donedávna k tvůrcům, na které bylo v české kinematografii jakés takés spolehnutí. Jmenujme alespoň umělecky hodnotné černobílé podobenství o normalizaci …a bude hůř (2007). Nicméně autorovy současné výtvory v podobě seriálu České televize Proč bychom se netopili (2009) či filmové středověké kriminálky Jménem krále jeho předchozí výkony poněkud degradují.

Kriminálka, nebo středověké drama?

Nový český film Jménem krále je adaptací kriminálních příběhů ze středověku autora literární předlohy a scenáristy Vlastimila Vondrušky. Hlavní postavou je zde rytíř Oldřich z Chlumu, historická obdoba Hercula Poirota či Sherlocka Holmese, ztvárněná na plátně Karlem Rodenem.

Hlavním problémem filmu je jeho žánrová nevyhraněnost mezi klasickou kriminálkou a středověkým dramatem. Sledujeme buďto detektivku s naivní zápletkou, anebo podivné drama o životě a vztazích mezi členy šlechtických rodů.

Takzvaná rafinovanost hlavní vražedné záhady, kde viník je odhalen už v druhé třetině filmu, předpokládá mentální úroveň desetiletého diváka, čili vetšině návštěvníků kina bude připadat dost banální. Toužebné rozuzlení v závěru působí směšně při vědomí současných propracovaných televizních seriálů s kriminální zápletkou.

Na úrovni historických reálií je příběh naopak zahlcen řadou detailů středověkého způsobu života a přemírou postav, jejichž vztahy jsou jen dost obtížně rozpoznatelné. Kdo je čí syn, dcera, macecha a jaké jsou mezi nimi vztahy? – Na to by bylo třeba vidět film alespoň dvakrát.

Celek zkrátka působí uspěchaným a nepromyšleným dojmem, kde ani jedna z částí do druhé příliš nezapadá navzdory 77minutové metráži.

Televizní, nebo filmový?

Sjednocujícím vizuálním činitelem je řídká televizní optika na filmovém plátně. Nemůžeme se ubránit pocitu ze sledování pilotního vylepšeného dílu českého seriálu, jaké se na nás řítí z obrazovek nejen komerčních televizí.

Převážná většina scén se odehrává v interiéru hradu, což je streotyp tu a tam ozvláštněný velkým celkem okolní kopcovité krajiny. Navíc nekonečné dialogy, ve filmové řeči velkých detailů, zahlcují děj řadou dalších zbytečných informací, což neúměrně zpomaluje rytmus vyprávění.

Skvělé obsazení

Jediné, co nám zbývá, je sledovat velký počet známých herců v hlavních a vedlejších rolích. Tito představitelé hrají jako o život, nicméně s povrchní zápletkou toho za neviditelného režijního dohledu mnoho nesvedou. Přesto je příjemné se znovu setkat na velkém plátně s Rodenem, Hrubešovou, Issovou, Kanyzou, Prachařem, Rašilovem, Matáskem, Dolanským a dalšími, i když je škoda, že toto setkání s klasiky současného herectví neproběhlo za trochu důstojnějších okolností.


Ačkoliv se film snaží vyhovět požadavkům komerčního diváka v motivech vraždy, vyšetřování, lásky i osudových vztahů s dobrým koncem, chybí mu opravdovost, aby nás strhl, a rozpočet, aby nás dobře pobavil. Zůstává jen televizní hra na kriminálku na filmovém plátně a pocit, že kdybychom zůstali u televize, udělali bychom stejně dobře a navíc zadarmo. Celkové hodnocení: 40 %

Jménem krále (2009); režie: Petr Nikolaev (rozhovor s P. Nikolaevem - Události v kultuře); hrají: Karel Roden (rytíř Oldřich z Chlumu), Klára Issová (Ludmila z Vartemberka), Lukáš Vaculík (Marek z Vartemberka), Martin Štěpánek (Markvart z Vartemberka), Markéta Hrubešová (Klára z Vartemberka), Jan Kanyza (Hynek Berka z Dubé), David Prachař (Beneš z Dubé)

  • David Matásek a Jan Dolanský zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90295.jpg
  • Jménem krále zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90298.jpg
  • Jménem krále zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90296.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...