Eisenstadt/Rakousko - Rok 2009 je v Rakousku ve znamení skladatele Josefa Haydna. Od jeho smrti uplyne letos 200 let. Oficiální vzpomínkové akce začaly poslední březnový den na zámku Esterházy v Eisenstadtu, kde hudebník hlavně působil. Spolková země Burgenlandsko si slibuje zájem turistů a pošilhává po úspěchu, který Salcburk zaznamenává s Mozartem.
Haydnovy trubičky nejsou nejznámějším rakouským pamlskem nesoucím jméno slavného hudebníka. Podle svého výrobce si ale s kuličkami s podobiznou Mozarta nezadají. „Uvnitř jsou povidla obalená perníkovým těstem, to celé v marcipánu, zalité čokoládou,“ prozrazuje cukrář Johann Altdorfer.
Nejen cukrářství vkládá letos do Haydna obzvláštní naděje. Podobně jako Mozart do Salzburku by jeho někdejší přítel a vzor měl táhnout návštěvníky sem, na samý východ Rakouska. S nebývalou publicitou teď začala série koncertů, výstav, prohlídek i dalších akcí pod hlavičkou Haydn 2009.
„Chceme Burgenlandsko prezentovat jako zemi kultury a poukázat na to, že právě tady Josef Haydn 30 let žil a působil,“ prohlásil burgenlandský zemský hejtman Hans Niessl.
V hudbě má jeden z jejich největších inovátorů místo jisté; pro roli turistického magnetu se ale nehodí tolik jako slavný Salcburčan. „Mozart zemřel mladý a chudý; Haydnův život byl mnohem méně romantický - žil dlouho, vydělával spoustu peněz a nedochovaly se o něm žádné pikantní historky,“ s povzdechem konstatuje Walter Reicher, umělecký šéf Haydnova roku 2009.
Franz Joseph Haydn
(křestní jméno Franz neužíval) se narodil 31. března roku 1732 ve městečku Rohrau v Dolním Rakousku v blízkosti rakousko-uherských hranic. Haydn skládal neuvěřitelným tempem a jeho sláva přišla nečekaně a velice rychle. Jeho dílo je ohromující - čítá až 2000 prací. Haydn se setkal se samotným Mozartem a zanedlouho si jeho skladby neuvěřitelně oblíbil, z obou skladatelů se stali přátelé. Franz Joseph Haydn, velký rakouský skladatel, zemřel 31. května roku 1809 ve Vídni ve svém domě, ve chvíli, kdy napoleonské jednotky vstoupily do města.
Haydn byl mezi svými vrstevníky oblíbený hlavně pro svou laskavost a optimismus. Vynikal smyslem pro humor. V Eszterházy byl respektován pro to, že uměl udržovat dobrou náladu mezi hudebníky a zaměstnavateli a vyvolával klidnou a pohodovou atmosféru hudebníků, u nichž i mimo jiné respektoval jejich zájmy a snažil se s nimi co nejlépe vycházet. Jeho zaměstnavatel a několik dalších lidí mu také občas říkalo Papa Haydn.
