Jediný způsob, jak vzbudit pozornost, je napsat něco extrémního, tvrdí Chuck Palahniuk. Americký autor, pro něhož témata jako násilí či sex rozhodně nejsou tabu, je hostem pražského Festivalu spisovatelů. Pokřtil zde překlad druhého dílu Klubu rváčů a zamíří i na divadelní adaptaci této své nejznámější knihy. O tom, v čem ho extrémnost jako spisovatele přitahuje, mluvil i v rozhovoru pro Českou televizi.
Klub rváčů se stal symbolem protestu mladé generace na přelomu tisíciletí. I díky filmu, který podle předlohy natočil režisér David Fincher s Edwardem Nortonem a Bradem Pittem v hlavních rolích.
Opravdový Klub rváčů? Dobrý nápad
Druhý díl se rozhodl vydat v komiksové podobě a ve vyprávění chce údajně ještě pokračovat. „Kdyby ve skutečnosti existoval Klub rváčů, spíš by násilí odbourával, než vyvolával. Dal by lidem možnost zakusit násilí předem domluveným způsobem a mohli by tu potřebu nechat za sebou jako vyřízenou,“ domnívá se dokonce, že kdyby nezůstalo jen u fikce, nebylo by to na škodu.
V Česku lze zatím do Klubu rváčů vstoupit jen jako diváci. V ústeckém Činoherním studiu měla dramatizace Palahniukovy knihy světovou premiéru v roce 2008. Spisovatele požádali tvůrci o práva dopisem, on jim poslal souhlas a balíček s dárky pro celý soubor.
„Museli se tehdy dotknout mého srdce, že jsem řekl ano. Možná jsem si ale měl radši šestřit práva pro nějaký muzikál,“ lituje Palahniuk zpětně v nadsázce svého rozhodnutí. Činoherní studio hraje Klub rváčů 11. října v pražském Divadle v Celetné, v hledišti by měl zasednout i autor sám.
Z Prahy pak zamíří do Brna, kde je ve středu v Kině Art na programu jeho autorské čtení.
Rozhovor s Chuckem Palahniukem
Pražskému publiku přečetl i svoji starší povídku Vnitřnosti - text, kvůli kterému se během autorských čtení už mnohý posluchač údajně skácel do mdlob. V rozhovoru pro Českou televizi Palahniuk prozradil, proč svoje knihy plní popisem extrémních situací. A jestli za extrémní považuje i současný stav americké politiky.
O tématech knih: Extrémní příběhy vzbudí pozornost
„Před lety, když jsem se učil psát, mě můj profesor nutil číst na veřejnosti. Šlo o bary a hospody, velmi hlučná místa, kde cinkaly sklenice, hlučely automaty a lidé se bavili. Čtete tam něco velmi osobního a vašemu okolí je to úplně ukradené. Bylo to ponižující.
Postupně jsem zjistil, že jediný způsob, jak ovládat publikum, je napsat něco velmi extrémního. Takové příběhy vzbudí pozornost. Bar najednou zmlkne a chce poslouchat. Navíc publikum má příslib, že nebude ztrácet čas, že uslyší něco, co ještě neslyšelo.“
O násilí: Každý měl někdy chuť zachovat se jako násilník
„Situace, kde se lidé stávají oběťmi a jsou zneužíváni, nezobrazuji. Pokud je ale například násilí založené na oboustranné dohodě, je to v pořádku. Nikdo se nestává obětí. Existence takových her přesto lidi vyvádí z míry.
Uvedu příklad. V Americe se teď stala populární sexuální hra, které je založená na rasové odlišnosti. Lidé se baví tím, že dávají průchod těm nejnižším rasovým stereotypům a chovají se k sobě parádně rasisticky.
Dělat a říkat věci, které by jinak byly naprosto nepřípustné, jim povoluje právě vzájemná dohoda. Uvolňují tak temnou stránku své osobnosti. Každý někdy měl chuť zachovat se jako násilník, rasista nebo zvrhlík a tady tomu může dát legitimní průchod. Vyjádří to a vyřeší. Společnost může být takovu hrou šokována, ale podle mě je pro ni naopak velmi terapeutická. Právě o takových věcech chci psát.“
O politice: Dnešní generaci chybí nepřítel, a tak bojuje proti sobě
„Dospíval jsem v době Reagana a Thatcherové. Měli jsme nad sebou dvě autoritativní figury, téměř jako matku a otce. A to nás nutilo držet pospolu, aktivně se projevovat a být vynalézavými. Dalo se protestovat proti tolika věcem! Vznikla nová vlna a punkrock, byla to skvělá doba na to být mladý.
Dnešní levicově smýšlející generace je roztříštěná, protože nemá nepřítele. Bouřit se proti Obamovi nebo Clintonové nedává smysl. Model matky a otce nefunguje. A tak bojují proti sobě samým. Mám tolik mladších kamarádů, kteří jsou na heroinu nebo se jím předávkovali nebo jsou na léčení.
Levice potřebuje novou osobnost, se kterou se bude moct mladá generace utkat. Donald Trump je pro to jako dělaný. Jeho zvolení by vytvořilo tvůrčí atmosféru a vlilo by lidem energii. Samozřejmě pokud vyhraje Clintonová, Amerika bude pokračovat ve stabilní politice, ze které všichni těžíme. Takže obě varianty mají podle mě svá pozitiva.“
O výzvách: Nové věci vznikají z experimentů
„Nejlepší využití moci by podle mě bylo napsat příběh, který by ukázal, jak žít jinak a efektivněji. Dát lidem model, který se bude chovat úplně novým způsobem. Nové věci vznikají z experimentů, ať už se jedná o umění, oblékání, nebo celý postoj k životu. Většina z nich zanikne, ale občas se objeví něco tak účinného a zábavného, že si to chce lidstvo ponechat. Vznikne nová společnost, nový svět. Vytvořit něco takového je největší výzva pro tvůrčí osobnost.“
