Praha - Vzácný středověký Jenský kodex z konce 15. století, označovaný za husitskou bibli, byl dnes instalován na výstavě Umění české reformace v Císařské konírně Pražského hradu. Originál, který se prakticky nevystavuje, si zájemci mohou prohlédnout do 30. března; minimálně dalších pět let pak originál kodexu podle Národního muzea, které jej vlastní, vystaven nebude. Kniha je otevřena na straně, kde se nachází pravděpodobně nejznámější iluminace Jenského kodexu - Žižka v čele vojsk, která byla v bývalém Československu použita na dvacetikorunové bankovce.
„Umění české reformace je kvalitní výstava, a proto jsme se rozhodli udělat výjimku a umožnit návštěvníkům se na Jenský kodex podívat,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Kodex přivezl do Československa jako státní dar tehdejší prezident Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck. Předtím byl rukopis po několik staletí uložen v Univerzitní knihovně v Jeně, studoval jej tam kromě jiných také Johann Wolfgang Goethe, jenž pro české vědce nechal pořídit jeho kopii, dochovanou rovněž v Knihovně Národního muzea.
Vzhledem ke svému stáří je rukopis velmi citlivý na jakékoliv změny teploty, UV záření a vlhkosti. Kodex je trvale uložen ve speciální trezorové místnosti se stálou teplotou a vlhkostí, kterou opouští jen za výjimečných okolností. I odborným badatelům byl v minulosti k dispozici pouze černobílý mikrofilm a v posledních několika letech také barevná digitální kopie. Nedávno bylo vydáno faksimile kodexu.
Odpornost Kristova s Antikristem
Dílo je vlastně sborníkem několika literárních děl psaných česky a latinsky a svázaných pod titulem Antithesis Christi et Antichristi neboli Odpornost Kristova s Antikristem. Rukopis Jenského kodexu vznikl v Čechách mezi lety 1490 až 1510. Je psán česky a latinsky, má 120 listů, z toho 111 listů je papírových, devět pergamenových. V rukopisu je 122 iluminací. Jeho vznik inicioval a zadal pražský utrakvista Bohuslav z Čechtic.
