Ministr kultury žádá o 2,4 miliardy navíc. Chce dosáhnout na slibované jedno procento

Nahrávám video

Ministerstvo kultury bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun oproti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ten činí zhruba 14,8 miliardy korun. V příštím roce by tak resort chtěl hospodařit se sumou přes 17 miliard korun. Oznámil to ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Podíl rozpočtu kultury na celkových výdajích státního rozpočtu by podle něj měl v roce 2021 vzrůst na jedno procento, tak jak o tom české vlády mluví dvě desítky let.

Antonín Staněk ve středu uvedl, že poslední navýšení letošního rozpočtu se týká programů na podporu živého umění. Suma, která do nich jde, se stále lehce zvyšuje, přesto bývá ministerstvo ze strany žadatelů a příjemců či neziskových organizací za jejich provozování kritizováno. Někdy to bývá výše podpory, jindy údajná netransparentnost rozdělování příspěvků.

Letos by na podporu živého umění mělo z rozpočtu ministerstva jít 857 milionů korun. Nejvyšší část, 60 milionů korun, přibude do programu podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů.

V současné době je v programu 160 milionů korun, nově to bude 220 milionů, uvedl Staněk. Dalších 54 milionů korun půjde na podporu velkých festivalů a do programů kulturních aktivit.

„Velmi bychom potřebovali systémově řešit zejména podporu profesionálních divadel, která jsou zřizována jiným zřizovatelem, než je stát. (…) Máme opravdu velkou síť regionálních divadel či orchestrů. A rozhodnutí vlády, kterým se navýšily platy v příspěvkových organizacích, se vlastně odráží i v platech zaměstnanců v regionech. Jenže tam to musí obce dotovat z vlastních prostředků,“ vysvětloval ministr Staněk v Interview ČT24.

Rozpočet ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Staněk dále uvedl, že letos ministerstvo připraví věcný záměr zákona o Státním fondu kultury. Ministerstvo mělo úpravu už v legislativním plánu na letošní rok, později z něj vypadla.

Situace s fondem kultury je podle kritiků dlouhodobě neřešená a fond neplní svou funkci, pro kterou byl založen. „V příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost,“ plánuje ministr.

Cílem je podle jeho slov „proměnit fond kultury na naprosto nový živý organismus, který bude konkurenceschopný a třeba přiláká i peníze od sponzorů v podobě velkých podnikatelů“.  

Staněk: Agenda církví by měla zůstat na kultuře

Ministr dále komentoval agendu církví, která by podle něj měla zůstat pod jeho úřadem. S ideou převést církve pod ministerstvo financí přišel předseda hnutí ANO Andrej Babiš při svém prvním pokusu o sestavování vlády. Převod zmiňuje také programové prohlášení současné vlády.

Staněk ale ve středu řekl, že převod by neměl žádný smysl a neví, kde myšlenka vznikla. Babiš argumentoval tím, že na výdaje spojené s církvemi činí skoro 29 procent rozpočtu ministerstva kultury, kam církve spadají. Hnutí ANO chce pro kulturu vyšší rozpočet a církve by se do toho podle něj neměly počítat, uváděl.

„V tuto chvíli to není téma. Je to jenom převodní mechanismus, peníze dostáváme ze státního rozpočtu a podle předem daných částek je zase vyplatíme,“ řekl Staněk. Změna by podle něj nikomu nic nepřinesla, ubyla by administrativa ministerstvu kultury, přibyla by ale na druhém ministerstvu. „Nemá to žádný efekt, ani nevím, proč ta myšlenka vznikla,“ řekl.

Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Tu dostávají za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes ministerstvo kultury je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.

Staněk zopakoval nápad, podle kterého by na opravy kulturních památek mohla jít daň z finančních náhrad. Sněmovna koncem ledna schválila komunistický návrh na jejich zdanění, což byla podmínka komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Návrh nyní posoudí Senát. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu. Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Ministr Staněk byl hostem středečního Interview ČT24:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...