Ministr kultury žádá o 2,4 miliardy navíc. Chce dosáhnout na slibované jedno procento

Nahrávám video

Ministerstvo kultury bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun oproti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ten činí zhruba 14,8 miliardy korun. V příštím roce by tak resort chtěl hospodařit se sumou přes 17 miliard korun. Oznámil to ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Podíl rozpočtu kultury na celkových výdajích státního rozpočtu by podle něj měl v roce 2021 vzrůst na jedno procento, tak jak o tom české vlády mluví dvě desítky let.

Antonín Staněk ve středu uvedl, že poslední navýšení letošního rozpočtu se týká programů na podporu živého umění. Suma, která do nich jde, se stále lehce zvyšuje, přesto bývá ministerstvo ze strany žadatelů a příjemců či neziskových organizací za jejich provozování kritizováno. Někdy to bývá výše podpory, jindy údajná netransparentnost rozdělování příspěvků.

Letos by na podporu živého umění mělo z rozpočtu ministerstva jít 857 milionů korun. Nejvyšší část, 60 milionů korun, přibude do programu podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů.

V současné době je v programu 160 milionů korun, nově to bude 220 milionů, uvedl Staněk. Dalších 54 milionů korun půjde na podporu velkých festivalů a do programů kulturních aktivit.

„Velmi bychom potřebovali systémově řešit zejména podporu profesionálních divadel, která jsou zřizována jiným zřizovatelem, než je stát. (…) Máme opravdu velkou síť regionálních divadel či orchestrů. A rozhodnutí vlády, kterým se navýšily platy v příspěvkových organizacích, se vlastně odráží i v platech zaměstnanců v regionech. Jenže tam to musí obce dotovat z vlastních prostředků,“ vysvětloval ministr Staněk v Interview ČT24.

Rozpočet ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Staněk dále uvedl, že letos ministerstvo připraví věcný záměr zákona o Státním fondu kultury. Ministerstvo mělo úpravu už v legislativním plánu na letošní rok, později z něj vypadla.

Situace s fondem kultury je podle kritiků dlouhodobě neřešená a fond neplní svou funkci, pro kterou byl založen. „V příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost,“ plánuje ministr.

Cílem je podle jeho slov „proměnit fond kultury na naprosto nový živý organismus, který bude konkurenceschopný a třeba přiláká i peníze od sponzorů v podobě velkých podnikatelů“.  

Staněk: Agenda církví by měla zůstat na kultuře

Ministr dále komentoval agendu církví, která by podle něj měla zůstat pod jeho úřadem. S ideou převést církve pod ministerstvo financí přišel předseda hnutí ANO Andrej Babiš při svém prvním pokusu o sestavování vlády. Převod zmiňuje také programové prohlášení současné vlády.

Staněk ale ve středu řekl, že převod by neměl žádný smysl a neví, kde myšlenka vznikla. Babiš argumentoval tím, že na výdaje spojené s církvemi činí skoro 29 procent rozpočtu ministerstva kultury, kam církve spadají. Hnutí ANO chce pro kulturu vyšší rozpočet a církve by se do toho podle něj neměly počítat, uváděl.

„V tuto chvíli to není téma. Je to jenom převodní mechanismus, peníze dostáváme ze státního rozpočtu a podle předem daných částek je zase vyplatíme,“ řekl Staněk. Změna by podle něj nikomu nic nepřinesla, ubyla by administrativa ministerstvu kultury, přibyla by ale na druhém ministerstvu. „Nemá to žádný efekt, ani nevím, proč ta myšlenka vznikla,“ řekl.

Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Tu dostávají za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes ministerstvo kultury je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.

Staněk zopakoval nápad, podle kterého by na opravy kulturních památek mohla jít daň z finančních náhrad. Sněmovna koncem ledna schválila komunistický návrh na jejich zdanění, což byla podmínka komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Návrh nyní posoudí Senát. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu. Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Ministr Staněk byl hostem středečního Interview ČT24:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 20 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 22 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.