Plány ministra kultury Antonína Staňka: Méně černých duší, více peněz na platy

Nahrávám video

Prioritou nového ministra kultury Antonína Staňka je navýšení platů. Do konce roku by měly zaměstnancům v oblasti kultury plošně narůst o deset procent, pomůže tomu prý i snížení „černých duší“. Své plány představil v Interview ČT24. Šéf kulturního resortu by také chtěl vyjednat více peněz na podporu živého umění. Mluvil i o podpoře kulturních památek a jejich ochraně, která je podle něho někdy zneužívána, zvláště u novějších staveb.

Chcete zvyšovat platy kulturním pracovníkům. Kolik bude brát kulturní pracovník na konci tohoto volebního období, pokud tedy doběhne celé?

Dá se předpokládat, že v roce 2019 – pokud projde návrh, který v současné době máme připravený a který je v návrhu rozpočtu finančně garantovaný – by se měl průměrný plat v kultuře pohybovat kolem dvaatřiceti tisíc korun.

To je nárůst šest tisíc korun proti současnému stavu.

V podstatě ano.

Tolik peněz pro kulturu najdete?

V podstatě jde o desetiprocentní nárůst, který bychom chtěli prosadit plošně u všech zaměstnanců v kultuře v současné době, protože jejich platy jsou dlouhodobě velmi nízké.

To ale nechce premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš samozřejmě chce, aby nejvíce peněz dostaly nízkopříjmové skupiny, a já musím říci, že v kultuře jsou nízkopříjmové skupiny napříč celým spektrem zaměstnanců. Pro ilustraci: V roce 2013 byl průměrný plat kolem dvaceti tisíc korun a v letošním roce jsme se dostali na nějakých devětadvacet tisíc korun. Nárůsty jsou poměrně vysoké, ale pořád jsme pod průměrem České republiky.

Mám údaje, že průměrný plat pracovníků v kulturní sféře byl za první kvartál letošního roku 26 497, to tedy není správné číslo?

Pohybuje se to kolem šestadvaceti tisíc… 

Před chvílí jste ale říkal devětadvacet tisíc. Takovou částku tedy předpokládáte až na konci letošního roku?

Mělo by to být na konci letošního roku. (…)  V kultuře pracují lidé s vysokoškolským vzděláním, podobně jako ve školství, a platy, zejména nástupní pro mladé lidi, jsou naprosto tragické.

Kolik tedy přidáte? Vy chcete plošně přidat deset procent, stejně jako odbory, nejen pro kulturu. Andrej Babiš mluví o šesti procentech. Kolik tedy lidem v kultuře slíbíte? 

Bavíme se o deseti procentech, což je v objemu právě těch šest procent.

Premiér Andrej Babiš uvedl 27. června 2018 v Praze do úřadu nového ministra kultury Antonína Staňka.
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Aby všichni dostali deset procent, a objemově tedy šestiprocentní nárůst, tak někdo bude muset odejít.

Předpokládá se, že jsou v každém resortu takzvané černé duše – nebo místa, která nejsou obsazena. Z tohoto pohledu předpokládáme, že by mělo dojít i k jakémusi snížení těchto, řekněme, volných míst.

A vy těch neobsazených míst máte tolik, aby vyšlo, že při šestiprocentním nárůstu objemu peněz na platy všichni dostanou přidáno deset procent?

Dá se to předpokládat.

Předpokládat se dá cokoliv. Otázkou je, jestli víte, kolik míst budete rušit, jestli jsou skutečně volná a jestli peněz dostanete tolik, aby šest procent objemu udělalo deset procent nárůstu platu v tarifech. 

Naším cílem je, aby to bylo primárně v tarifech, což Andrej Babiš ne úplně podporuje. Jeho náhled je, že by v tarifech mělo dojít k nárůstu o taková dvě procenta. To je samozřejmě z hlediska kultury téměř bezvýznamné, takže se chceme pokusit o navýšení. Pohybujeme se tedy u deseti procent, to znamená cirka šest procent objemu, což je 154,5 milionu korun. A nad rámec těchto tarifů bychom ještě chtěli přidat každému zaměstnanci pětistovku, což by mělo také ještě přispět k navýšení platů.

Meziroční nárůst proti loňskému roku je ale přes třináct procent, tak to nedosáhnete ani toho, čeho dosáhla minulá vláda.

Můžeme dosáhnout jenom toho, na co jsou v daném okamžiku finanční prostředky.

Dobře, ale minulá vláda dokázala, alespoň tedy podle informací, které mám k dispozici, dosáhnout na 13,1 procenta.

Nemohu se v tuto chvíli opírat o to, co dokázala minulá vláda. Vycházím z toho, co je předjednáno mým předchozím kolegou, panem ministrem Šmídem, a mým úkolem je, aby se mi podařilo s panem premiérem a zejména s paní ministryní financí dojednat variantu plošného navýšení platů.

Andrej Babiš ale plošné navýšení nechce, proč vy ano? Co je špatného na tom, přidat všem dvě procenta a nejlepším, pro něž budete mít větší prostor, pak třeba platy ještě zvýšit? 

Byla by to cesta, kterou bychom rádi šli, ale je možné podle mého názoru tou cestou jít až v okamžiku, kdy aktuální platy budou minimálně na průměrné úrovni. Pokud jsou výrazně pod průměrem, tak je to ještě předčasné. 

Takže až zhruba do výše třiceti tisíc korun průměrného platu se musí přidávat všem stejně? 

Ne že se musí přidávat stejně, nicméně myslím si, že je to namístě. Na druhou stranu je třeba říci, že už v současné době jsou jednotlivé profese diferencovány právě tabulkami jednotlivých profesí a třídami, takže už tímto způsobem je odstupňována míra odpovědnosti, míra jakési významnosti té či oné profese, takže z tohoto pohledu de facto nejde o jakési jednorázové navýšení všem.

Památková ochrana se někdy zneužívá

Andrej Babiš při vašem uvedení do funkce mluvil také o důležitosti investic do kulturních památek. Souhlasíte s tím?

Určitě. Na území České republiky máme poměrně velké množství kulturních památek a je třeba říci, že investice do nich jsou výrazně podfinancované. To je první premisa. Druhou premisou je, že právě kulturní památky nejenom ve velkých regionálních centrech, jako jsou krajská města, Praha a podobně, se mohou stát velmi zajímavým lákadlem pro rozvoj turistického ruchu, což přinese do regionů další finanční prostředky a tak dále.

Máte pocit, že je tady turistů málo? Na některých památkách je turistů tolik, že se tam kolikrát nevejdete.

Pokud budete brát Český Krumlov, který si už dneska stěžuje, že je turisty jaksi přesycen, pak samozřejmě ano, ale já například primátor v Olomouci a celý region střední Moravy, Jesenicko, Šumpersko, Losiny, papírny a tak dále, to jsou místa, která turisty stále lákají. Byli bychom rádi, kdyby v regionu setrvali určitou dobu a přinesli nám finanční prostředky. A podle mého názoru nejde jen o tento region, samozřejmě jsou i další.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jan H. Vitvar z kulturní redakce Respektu právě v den, kdy jste byl uveden do funkce, hodnotil vaše plány a mluvil o tom, že historické kulturní památky jsou na tom paradoxně vlastně velmi dobře, z evropských peněz už se opravily, takže tady problém není, ale že ten problém je v ochraně kulturních památek, především moderních kulturních památek. Půjdete touhle cestou?

Na první pohled to může vypadat tak, že památky nejsou podfinancované. Faktem ale je, že na některé z těch peněz se nedostává, takže to je jenom otázka úhlu pohledu. Co se týče ochrany kulturních památek, tak tady bych byl velmi opatrný. Moderní kulturní památky… Je třeba si dát pozor na to, kdy bývá památková ochrana trošičku zneužívána. Obce, které by mohly investovat a dát finanční prostředky na opravu, se to nějak pokusí přesunout na památkovou péči. 

Jako primátor s tím máte své zkušenosti? 

Já s tím zkušenosti nemám. Myslím si, že městská památková rezervace Olomouce je poměrně bohatá, takže dalších památek, které bychom chtěli zapisovat na seznam, už mnoho není. A přesně vím problém, který s tím může být spojen.

Je na živém umění, jak se vypořádá s granty

Které živé umění budete podporovat nejvíc?

Živé umění jako takové je hodnota, kterou musíme podporovat, a já si myslím, že od toho je poměrně velmi pestré spektrum grantových projektů, které ministerstvo kultury každým rokem vypisuje. Naší snahou je do tohoto grantového systému ještě přidat finanční prostředky, to je další úkol, který mám při jednání s paní ministryní Schillerovou, pokusit se ještě dojednat další prostředky.

Tedy mi neřeknete, jestli půjde nejvíc peněz na divadlo, galerie nebo třeba nové knihy?

Takhle vám to určitě neřeknu. Bude záležet na jednotlivých segmentech, jak se vypořádají s grantovými tituly, jak do té veřejné otevřené soutěže půjdou a kolik se jim podaří prostředků získat. Myslím si, že to je spravedlivé, že to je korektní v situaci, kdy se opravdu peněz nedostává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 6 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 9 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 9 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...