Margaret Atwoodová: Příběh služebnice se může stát. Svoboda není napořád

Nahrávám video

Margaret Atwoodová navštívila Prahu. V hlavním městě převzala Cenu Franze Kafky, pojmenovanou podle autora, který byl podle slov kanadské spisovatelky její první literární láskou. V minulém roce Atwoodovou proslavila televizní adaptace jejího románu z osmdesátých let Příběh služebnice.

Mezinárodní literární ocenění uděluje Společnost Franze Kafky autorovi, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu – stejně jako Kafkovo dílo. Atwoodovou ocenili zejména za její nasazení v kampaních týkajících se životního prostředí.

Spisovatelka při té příležitosti uvedla, že Kafka její tvorbu velmi ovlivnil. K jeho dílům se dostala v padesátých letech, v polovině osmdesátých let pak poprvé přijela do Prahy. „Upadl téměř v zapomnění,“ připomněla, jak byl její oblíbený autor v tehdejším Československu vnímán. „Jeho smysl pro absurdno, nepříjemné utrpení jeho postav a jeho schopnost vyvolat temnou, leč hrozivou politickou realitu – to vše příliš ťalo do živého,“ domnívá se Atwoodová. Absurdní jí prý přijde i současné vnímání Kafky jako turistické atrakce.

Za Trumpa Příběh služebnice není už jen představa

V osmdesátých letech pobývala také v Berlíně, ve městě rozděleném železnou oponou napsala svou nejznámější knihu Příběh služebnice. Nedemokratické režimy ji při psaní ovlivnily.

Obecně ale není takové chování omezené na jednu zemi, jedno náboženství nebo na jedno období. Historie nás poučila, že i když se doba zdá být celkem svobodná, otevřená, demokratická, neznamená to, že takovou zůstane.
Margaret Atwoodová

Příběh služebnice popisuje pochmurnou vizi blízké budoucnosti, v níž Spojené státy byly nahrazeny totalitním režimem. Klerofašistická vláda omezuje především ženy – v časech, kdy dramaticky klesla plodnost, se stávají plodné ženy v podstatě služebnicemi, jejichž úkolem je rodit děti vyvoleným párům. 

Kniha vyšla poprvé v roce 1985. „V té době se odehrávala studená válka a Amerika byla symbolem svobody, demokracie, rovnosti a všech těchto skvělých věcí. I když to třeba nebylo všechno úplně ideální, nikdo nevěřil, že bychom se mohli vydat opačným směrem. A to hlavně ve vztahu k ženám,“ považovali podle Atwoodové čtenáři její příběh za fantazii.

Knihy Margaret Atwoodové
Zdroj: ČT24/Práh/Argo

To se ale prý v posledních letech změnilo. „Když se Donald Trump stal prezidentem a Mike Pence viceprezidentem, mnoho lidí uvidělo novou hrozbu. To je důvod, proč je kniha teď vnímána jinak. Už to není jenom představa,“ obává se spisovatelka. 

Za tento román se dostala do užší nominace Man Bookerovy ceny. Prestižní ocenění později také získala – v roce 2000 za román Slepý vrah. Také tato kniha vyšla česky. Během své pražské návštěvy Atwoodová představila nejnovější český překlad své knihy Kus temnoty. Přetvořila v ní po svém Shakespearovu Bouři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 17 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...