Reálné postavy a situace připomíná v českých kinech nový film s názvem Krycí jméno Holec. Špionážní drama se odehrává v roce 1968 mezi Prahou a Vídní. Vzniklo v česko-rakouské koprodukci podle povídky Italská spojka nedávno zesnulého Jana Němce. Ve snímku si ho zahrál Kryštof Hádek.
Příběh vychází ze skutečných událostí. V šedesátých letech začal do té doby nevídaný projekt - rakouská televize vysílala první živé a necenzurované rozhovory z komunistického Československa. Moderoval je Helmut Zilk. Novinář ze Západu, který pracuje za železnou oponou, vzbudil zájem StB. Na Zilka si založil složku s krycím jménem Holec.
Rakouský novinář se ve filmu zaplétá do špionážní aféry. Skutečná Zilkova spolupráce s tajnou policií ale nebyla nikdy spolehlivě objasněná. „Rakouští tvůrci si svazek Holec nechali přeložit a studovali ho, nicméně musíme mít na paměti, že co je v něm zapsáno, je interpretace StB. Zilk spolupráci popíral, objevily se i informace, že v té době spolupracoval s druhou stranou, tedy s americkými tajnými službami, a že StB bylo jeho krytí,“ upřesnil historik a filmový poradce Petr Koura.
Ve filmovém příběhu se Helmut Zilk (Johannes Zeiler) potká s českým režisérem Janem Davidem (Kryštof Hádek) a jeho svůdnou přítelkyní Evou (Vica Kerekes). Do milostného trojúhelníku zasahuje srpnová okupace. Revoltující režisér v podání Kryštofa Hádka začne chaos a tanky v ulicích dokumentovat. Záběry chce dostat na Západ a s pomocí Helmuta Zilka odvysílat.
I ve skutečnosti režisér Jan Němec v srpnu 1968 v ulicích Prahy natáčel a materiál se mu podařilo vyvézt za hranice. „Jeho chování bych označil za hrdinství. Materiál, který tehdy natočil, byl v té době, tuším, snad jediný pravdivý v celé Evropě. Rusové hned nasadili propagandu, křivili realitu, a záběry Jana Němce tak byly jedinou pravdivou skutečností,“ připomněl Kryštof Hádek.
Jan Němec je považoval za svůj divácky nejúspěšnější film. Viděl je celý svět. Krycí jméno Holec mohou vidět diváci v kinech od 22. září.
Jde v krátké době o druhý film spojený s tvůrcem československé nové vlny Janem Němcem. Krátce před svou smrtí dotočil Vlka z Královských Vinohrad, kde jeho filmové alter ego ztvárnil Jiří Mádl.
