Granada - Měsíc po začátku španělské občanské války nechali fašisté v rokli u Víznaru poblíž Granady popravit čtyři zajatce. Proti jednomu z mužů zastřeleným dne 19. srpna 1936 však drábové pozdějšího diktátora Franciska Franka postupovali s obzvláštní brutalitou. Byl jím osmatřicetiletý Federico García Lorca, nejslavnější a až do dnešních dnů nejpřekládanější španělský básník a dramatik.
Fašisté Lorku nenáviděli coby republikána, homosexuála a „lidového básníka“, který prý „svým perem způsobil více škody než jiní pistolí“. Motivy jeho vraždy nejsou dodnes zcela jasné. „Lorca byl avantgardní umělec a jako většina těchto umělců sympatizoval s levicí. Navíc se netajil svou homosexuální orientací, to vše byly hlavní důvody, proč byl zavražděn. Podle nejnovějších průzkumů také mohla sehrát roli nenávist místních velkostatkáři vůči jeho otci, který se profiloval progresivně a liberálně. Velkostatkáře z okolí Granady nazval nejhorší buržoazií ve Španělsku,“ upřesnil iberoamerikanista Miloš Ondřej Kosina.
Lorca byl pohřben do hromadného hrobu, jeho tělo ale zatím nalezeno nebylo. „Uvádí se, že hrob je v obci Alfacar v provincii Granada. Pohřben byl prý spolu se dvěma toreadory a s jedním liberálním profesorem. V roce 2009 vláda přijala zákon o historické paměti, na jehož základě exhumovala ostatky z tohoto hrobu, nicméně básníkovo tělo nebylo dosud identifikováno,“ shrnul dosavadní výsledky pátrání Kosina.
Lorca, příslušník nejvýznamnějšího španělského literárního hnutí první poloviny 20. století „generace roku 27“, se už během studií živě podílel na aktivitách literární avantgardy. Ve svých dílech propojoval prvky andaluské lidové poezie s tehdejšími moderními básnickými směry jako futurismus, dadaismus nebo surrealismus. Velmi inspirativní byl rovněž jeho vztah k Salvadoru Dalímu, do něhož byl zamilován. „Jejich vztah s Dalím nemůžeme potvrdit, Dalí se k němu nikdy nevyjádřil, pouze Lorcu označil za svého přítele z mládí,“ upozornil Kosina.
První sbírka Dojmy a krajiny vyšla Lorkovi v roce 1918, celosvětově jej ale proslavily především Cikánské romance či Písně a divadelní hry jako Krvavá svatba, Dům Bernardy Alby nebo Pláňka. Kromě toho Lorca také maloval a hrál na klavír. Hudbě celý život vyjadřoval svůj neskonalý obdiv.
„Lorkova díla byla významná tím, že kladl velký důraz na andaluský folklor, hodně byl také ovlivněn surrealismem, dokázal skloubit lidovou slovesnost s moderní avantgardou. Jeho dílo bylo španělské zejména v tom, že dokázal opravdu věrně popsat život v Andalusii se všemi dobovými nešvary,“ poznamenal k Lorkově přínosu ve španělské literatuře Kosina.
