Krobot poprvé jako filmový režisér. Natáčí Díru u Hanušovic

Jesenicko - Díra u Hanušovic je film, který v těchto dnech natáčí na Jesenicku Miroslav Krobot. Divadelní režisér, dramatik a herec poprvé v životě stanul za kamerou. Scénář ke svému režijnímu debutu napsal společně se spolužákem z gymnázia, dnes psychologem Lubomírem Smékalem. Hlavní roli Maruny, která se na chudé vesnici snaží najít toho pravého muže, hraje Tatiana Vilhelmová.

Miroslav Krobot, známý především jako šéf oceňovaného pražského Dejvického divadla, ale v posledních letech také populární jako herec z filmů Okresní přebor, Alois Nebel nebo Revival, režíruje svůj první celovečerní film.

  • „Nejsem filmově vzdělaný, takže to trošku kombinuji s divadelními postupy, ale zase nějakou zkušenost mám jako herec, takže snad to dáme dohromady,“ říká režisér.

Jde o příběh mladé ženy, která namísto zamýšlené kariéry učitelky vede hospodu na malé vesnici, v níž se scházejí všichni místní obyvatelé. Hlavní hrdinka Maruna (Tatiana Vilhelmová) žije na statku s mladší sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) a autoritativní matkou (Johanna Tesařová) a mezi několika místními muži hledá životního partnera.

Aki Kaurismäki nebo dílo bratří Mrštíků

Děj je zasazen do horské vesnice Vikantice v Jeseníkách, jedné z nejchudších obcí u nás. Z prostředí Jeseníků pocházejí i oba autoři scénáře Krobot a Smékal, což při jeho psaní využili. „V podstatě se jedná o příběhy několika lidí z jedné vesnice, které se různě prolínají a sbíhají,“ říká spoluautor scénáře Lubomír Smékal. Krobot do filmu obsadil převážně takové herce, které dobře zná ze spolupráce na divadle. Ve filmu tak dále hrají Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, David Novotný, Lukáš Latinák, Hynek Čermák nebo Simona Babčáková.

Tatiana Vilhelmová
Zdroj: Dušan Tománek/Martina Reková

„Náš film má několik inspirací. Například poetiku a vnitřní humor Akiho Kaurismäkiho nebo bratří Coenů, ale nechali jsme se inspirovat i dílem bratří Mrštíků,“ říká režisér a spoluautor scénáře Miroslav Krobot. Svého dlouholetého přítele původně Krobot oslovil kvůli scénáři o stalkingu, ale postupem času z toho vznikla právě Díra u Hanušovic.

Odlišnost profesí režiséra a psychologa pomáhala tvůrcům při psaní rolí a poskytla širší škálu pohledů na situace a příběhy postav. „Důležité však bylo, že jsme se sešli nad tématem, které bylo nám oběma hodně blízké, a že jsme se zase bavili. Příběh filmu odpovídá našemu vnímání doby, atmosféře ve společnosti, kdy lidé často ztrácejí pocit, že mohou sami něco ovlivnit místo toho, aby se pokusili o změnu,“ říká Lubomír Smékal.

Respekt k těm, co zůstávají

Oba scenáristé se o svém filmovém debutu vyjadřují jako o filmu, v němž platí, že kdo uteče včas, ten vyhraje. I proto je Díra u Hanušovic výrazem respektu k těm, co zůstávají. „Co se týče žánru, napadá nás existenciálně laděná černá komedie, což je dostatečně nesrozumitelné, takže by to mohlo sedět,“ shodují se oba tvůrci.

Miroslav Krobot a Johanna Tesařová
Zdroj: Dušan Tománek/Martina Reková

Producentem filmu je Ondřej Zima ze společnosti Evolution Films, která produkovala například snímek František je děvkař nebo vyrobila úspěšný hraný seriál Okresní přebor. Koproducentem filmu je ostravské studio České televize.

„Krobotův filmový debut se nejen dějově, ale i realizačně odehrává v prostředí zapadlé vesnice na Jesenicku. Je tedy více než logické, že vstup České televize do tohoto projektu je spojen s jejím ostravským studiem,“ říká kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková.

Filmaři budou ve Vikanticích natáčet ještě více než měsíc. Snímek Díra u Hanušovic pak půjde do českých kin v roce 2014.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

AVU zřídila pietní místo za Knížáka, galerie chystají retrospektivy

Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.
15:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Malý princ přistál v opeře na Otáčivém hledišti

Jedinou letošní premiérou Otáčivého hlediště v Českém Krumlově je Malý princ. Jde o operní zpracování slavného knižního příběhu. Dílo britské skladatelky Rachel Portmanové zní v České republice vůbec poprvé.
před 4 hhodinami

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
včera v 07:00

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.