Kristus byl pro Salvadora Dalího i jen pouhá skvrna

Tvrdil, že Bůh existuje, ale on v něj nevěří. Přesto Salvador Dalí v šedesátých letech vytvořil několik biblických ilustrací. Jeho náboženské výjevy se ale – stejně jako on sám – zcela vymykají tradičnímu pojetí. Tuto možná méně známou část tvorby slavného katalánského malíře přestavuje výpravná kniha nakladatelství Universum.

Vztah Dalího k víře se během jeho života vyvíjel. Ve dvacátých letech se například podílel na scénářích dvou protináboženských filmů – Zlatého věku a Andaluského psa. Po svatbě s jeho múzou Galou se ale malířův přístup ke křesťanství změnil.

Věřím v Boha, ale nemám víru. Díky matematice a vědě vím, že Bůh musí existovat. Ale já tomu stejně nevěřím.
Salvador Dalí

„Pamatuji si, že když jsem byl poprvé ve Španělsku v roce 1968 na návštěvě u jednoho kolegy, viděl jsem tam Dalího. A on prohlásil, že je římský apoštolský katolík,“ upřesnil hispanista a historik umění Pavel Štěpánek, který knihu doprovodil odborným výkladem.

Luis Buñuel, režisér zmíněných surrealistických snímků, ve svých vzpomínkách píše, že se Dalímu říkalo „československý malíř“. Jak a proč tato přezdívka vznikla, svým čtenářům už ale neprozrazuje. Přirovnání k nově vzniklému státu možná jen znělo dostatečně exoticky – a právě tak působí i Dalího zpracování Bible.

„Na jedné z ilustrací je Kristus na kříži podán v takové zvláštní pozici, jako bychom se dívali seshora. Pohled, kdy se člověk na Krista dívá jakoby z nebeské úrovně,“ uvádí konkrétní příklad Pavel Štěpánek.

3 minuty
Bible podle Dalího
Zdroj: ČT24

Vedle významných postav Starého i Nového zákona se Dalí ve svých ilustracích zaměřil i na ty méně známé. „Nasazuje je jako roznětky dalšího myšlení,“ upozorňuje Štěpánek. „Musel nad biblickými texty meditovat a výsledkem jsou jeho kresby.“

Během práce na ztvárnění Bible využil Dalí také řadu nejrůznějších technik a postupů. Některé výjevy dokonce maloval, aniž by se štětcem dotknul plátna. Ježíš Kristus je tak na některých malbách pouhou skvrnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...