Praha - Obrazy, plakáty, ukázky komiksů a reprodukce děl Káji Saudka představuje nově otevřené comicsmuseum, které nese jméno tohoto výtvarníka. Stálá expozice v centru Prahy zahrnuje průřez jeho celoživotním dílem.
Tvorbu od 50. let do roku 2004 doplňují fotografie z rodinného alba, které mají návštěvníkům pomoci Saudka, jenž od roku 2006 leží v kómatu, blíže poznat. „První obrázky byly plné naivity, lásky, jako když kreslí dítě. Postupem času, jak ho drtil život, nabíraly na brutalitě,“ uvedla k Saudkovým dílům jeho dcera Berenika. Založení muzea iniciovala spolu s majitelem klubu Batalion, kde také expozice vznikla.
„Kreslil všechno, co doba neměla a neznala. Byla nudná, úředně nařízená, hloupá a on maloval vnadné ženy a marťany. To bylo jeho jádro protestu,“ tvrdí publicista Ondřej Neff, který se jako scenárista podílel na komiksu Arnal a dva dračí zuby. Saudek podle něho autentickým způsobem zcela po svém reflektoval dobu.
Kromě stálé expozice by tvorbu nekorunovaného krále českého komiksu měly přibližovat i specializované výstavy. „Chtěla bych zde udělat několik výstav včetně skic,“ prozradila Berenika Saudková. „Budou zde vystaveny jen nakrátko, protože originály kreseb na papíře nejdou vystavit na dlouhou dobu.“
Kája Saudek začal malovat komiksy v 60. letech. Jeho díla jsou poznatelná na první pohled, jejich charakteristickými rysy jsou pevná dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotický podtext a osobitý humor. Proslavil se i obrazovým doprovodem k filmům Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii? a Oldřicha Lipského Čtyři vraždy stačí, drahoušku.
„Měl obrovskou výhodu i nevýhodu v tom, že tvořil v době komunismu, který ho na jednu stranu velmi perzekuoval, na druhou stranu v době, kdy byl na Západě mainstreamový komiks hodně svázán požadavky trhu, si Kája mohl dovolit jít jinou cestou a být obsahově i vizuálně velmi ironický a hravý,“ domnívá se komiksový publicista Vojtěch Čepelák. „On dokázal několika generacím nadefinovat, co to je vůbec komiks,“ dodal.
