Praha - Na koncertu k výročí skladatele Zdeňka Lišky, jehož nedožité 90. narozeniny připadají na dnešek, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK 18. března v pražském Obecním domě provede jeho hudbu napsanou na objednávku z Íránu. Zdeněk Liška byl v odborných kruzích charakterizován jako mistr stylizace, tvrdohlavý solitér jdoucí vždy za svým cílem, člověk s neobyčejným smyslem pro vnímání filmových obrazů.
S FOK vedeným dirigentem dirigentem Jaromírem M. Krygelem zazpívá Alena Hellerová a Kühnův smíšený sbor, na klavír zahraje Ivo Kahánek a na trubku Marek Vajo. Koncert nabídne Liškovy kompozice Dědictví věků, Mramorový palác-Dny slávy, Památník Šahjád, Mramorový palác-Velká civilizace, Svatí a lidé a Muzeum 6. Bahmán napsané v letech 1971 až 1977 pro šáha Rézu Pahlavího a císařovnu Farah.
„Tuto exkluzivní zakázku získala československá organizace Art Centrum. Myšlenka se zrodila při návštěvě tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody v Íránu v listopadu 1969, při níž Mohammad Rezál Šáh Pahlaví prezidentovi sdělil, že byl okouzlen československým pavilonem na světové výstavě Expo ˙67 v Montrealu a požádal, zda by se nemohli jeho autoři ujmout výstavy k chystaným oslavám 2500 let perské monarchie,“ informoval za FOK Tomáš Krejča. A tak Jaroslav Frič – autor expozice, kameraman Emil Sirotek, střihač Alois Fišárek a Zdeněk Liška putovali do Iránu a pracovali pro Jejich veličenstva. Na zakázku císařského páru pak Liška složil ještě několik dalších skladeb a navíc i státní hymnu jednoho z arabských států (údajně Kuvajtu).
Liška, který zemřel 13. července 1983, se věnoval především filmové hudbě. Absolvent pražské konzervatoře v oboru skladba a řízení na sebe poprvé upozornil hudebním doprovodem k filmu Vynález zkázy Karla Zemana, který byl natočen v roce 1958. Svým hudebním rukopisem výrazně přispěl k úspěchu například Vláčilových snímků Marketa Lazarová a Údolí včel či Herzova Spalovače mrtvol. Hudba Zdeňka Lišky je podle hudebních odborníků rozeznatelná pro svůj charakteristický zvuk a nečekané harmonické postupy k libým melodickým motivům. Experimentální zvukový charakter má doprovod k Polákově sci-fi Ikarie XB 1 nebo komedii Jáchyme, hoď ho do stroje!.
Od konce padesátých let už psával hudbu k sedmi až osmi celovečerním filmům ročně. Ve všech žánrech, v jakémkoli hudebním stylu a zároveň vždy osobitě, což se podaří je opravdovým mistrům. Legendární se stal jeho způsob komponování. Vždy si prý vyžádal krabice s filmem, zavřel se s nimi do projekce, nechal si donést spoustu pití a jídla a pak už jen skládal. Se stopkami v ruce – hudba byla filmu vždy šitá přesně na míru. Liška hudbu nikdy nepovažoval jen za pouhou ilustraci děje, ale naopak za jednu z nejdůležitějších složek filmového vyprávění. Jeho hudba filmové prostředky umocňovala.
Mezi umělecké vrcholy Liškovy tvorby patří například hudba k filmům Obchod na korze, Ďáblova past, Ovoce stromů rajských jíme, Stíny horkého léta či Signum laudis. Jako autor se uplatnil ve více než 160 celovečerních filmech a 400 snímcích krátkometrážních a středometrážních. Věnoval se také hudbě scénické (Karlínské divadlo, Laterna Magika) a televizní (seriál Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana).
