Kánon ruské duše. Ostrava vystavuje mimořádnou kolekci ruských mistrů

Ostravský Dům umění vystavuje jednu ze svých nejvýznamnějších sbírek. Expozice nazvaná Píseň duše představuje vrcholné autory zlatého věku ruské realistické malby, mezi které patří Ilja Jefimovič Repin nebo Ivan Ivanovič Šiškin. Obrazy předkládají harmonické vize člověka a krajiny, bouře živlů a vášní i symboliku vztahů Ruska a Evropy.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve svých sbírkách chrání 150 uměleckých děl ruského, především realistického a moderního umění z konce 19. a první poloviny 20. století. Aktuálně expozice vystavuje třicet z nich, převážně malby a kresby, včetně větších formátů.

Na počátku byla Paříž v noci

Ruská sbírka GVUO patří vedle ruské sbírky Národní galerie v Praze k nejvýznamnějším v České republice a má své místo i v evropském kontextu. Největší počet děl ruského klasického a realistického umění v Evropě se nachází hned po Francii právě v Česku.

Nahrávám video
Ostrava vystavuje mimořádnou kolekci ruských mistrů
Zdroj: ČT24

První obraz sbírky dostala galerie darem za první republiky. Motiv z Ruska na něm ale není. „Vznik ruské sbírky obrazů se datuje do předválečného období, kdy Eduard Šebela věnoval do galerijní sbírky drobnou malbu Paříž v noci - Rue de Rivoli od Konstantina Alexejeviče Korovina. Obraz s ohledem na pařížský původ rozšířil tehdejší sbírku evropského umění,“ upozornil kurátor výstavy a ředitel GVUO Jiří Jůza.

Galerie mnoho ruských uměleckých děl vykoupila i ze soukromých sbírek, kam se dostaly diplomatickými cestami přímo z Ruska. Systematicky začala tvořit kolekci ruského umění od konce šedesátých let minulého století. Růstu sbírky pochopitelně vydatně pomohla náklonnost tehdejšího režimu k bývalému Sovětskému svazu.

Zlatý věk

Kolekce představuje známá jména zlatého věku ruské realistické malby, která byla spjata s činností Sdružení putovních výstav, takzvaných pěredvižniků. Patří mezi ně Ilja Jefimovič Repin, Vasil Vasilevič Vereščagin, Ivan Ivanovič Šiškin, Franc Alexevič Rubó nebo Semjon Gavrilovič Nikiforov.

„V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku. Vznikl tak nový kánon ruské duše na pozadí historických událostí, které utvářely současnost,“ uvažuje Jiří Jůza.

Současná výstava je výjimečnou příležitostí, jak vidět velkou část významné ostravské sbírky pohromadě. Jednotlivé obrazy totiž často cestují po českých a slovenských galeriích. Píseň duše se veřejnosti otevřela 1. srpna a zájemci ji budou moci navštívit až do 9. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 8 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 9 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...