Jeden z návštěvníků věhlasné Treťjakovské galerie v Moskvě vážně poničil mistrovské plátno malíře Ilji Repina. Vandal poškodil slavný obraz „Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581“. Jak uvedla ruská média, muž kovovou tyčí prorazil ochranné sklo a obraz na několika místech protrhl.
Muž na obraz zaútočil v pátek těsně před zavírací dobou. Podařilo se mu projít kolem zaměstnanců galerie a vzal si jednu z železných tyčí, které slouží k tomu, aby se veřejnost držela dále od vystavených exponátů.
„Malba je vážně poškozená, plátno je roztrženo na třech místech uprostřed … padající sklo poškodilo i rám. Naštěstí však zůstaly ušetřeny nejcennější části zobrazující obličeje a ruce,“ uvedla Treťjakovská galerie ve svém prohlášení.
Repinův obraz vystavuje galerie pod sklem kvůli ochraně před nepříznivým vlivem vzduchu. Agentura Interfax ale s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že obraz nebyl v rozporu s bezpečnostními předpisy muzea opatřen speciální vrstvou, která by ho před útokem vandala měla ochránit.
Tentýž zdroj tvrdí, že galerie zatím nevydala policii záběry z bezpečnostních kamer. Zdůvodňuje to podle něj tím, že z jakéhosi důvodu nezůstaly v záznamech. Obraz byl stažen z výstavy a je v péči restaurátorů. Škoda se odhaduje na 500 tisíc rublů (asi 180 tisíc korun).
Podle zdroje agentury TASS poškodil dílo z roku 1885 obraz 37letý muž z Voroněžské oblasti. Pachatel byl zatčen. Svůj čin podle agentury zdůvodnil tím, že Repinův obraz podle něj nepravdivě zobrazuje historická fakta a že Ivan Hrozný svého syna nezabil. Jiná média ale tento motiv neuvádějí.
Ministerstvo vnitra později zveřejnilo video, na kterém se zadržený k činu přiznává. Tvrdí, že do Moskvy přijel právě kvůli Repinovu obrazu. V galerijním bufetu vypil před činem 100 gramů vodky, kterou ale podle svých slov běžně nepije, a proto se mu udělalo špatně.
Repinův obraz byl poničen už v roce 1913
Obraz se vrací k události z roku 1581, kdy car Ivan IV. v návalu hněvu zabil svého syna Ivana. Dílo zobrazuje cara v náručí se synem, jehož právě zavraždil.
Jedno z nejpůsobivějších děl ruského malířství budilo kontroverze už od svého vzniku, protože zobrazovalo vládce jako synovraha, což bylo považováno za nepřípustné. Car Alexandr III., za jehož vlády dílo vzniklo, ho zakázal vystavovat.
V roce 1913 obraz poničil devětadvacetiletý malíř ikon a starověrec (příslušník náboženského hnutí, které se po reformách v 17. století oddělilo od ruské pravoslavné církve – pozn. red.) Abram Balašov, který do něj třikrát bodl nožem. Podle některých zdrojů byl Balašov duševně nemocný.
Sám Repin se poté účastnil restaurace díla, která vyžadovala nové vyobrazení obličejů obou postav. Po tomto incidentu je obraz pod pečlivým dohledem restaurátorů a od roku 1927 je vystavován pod sklem.
V roce 2013 požadovala odstranění Repinova díla z výstavy skupina ortodoxních křesťanských aktivistů. Svůj požadavek zdůvodňovala tím, že do galerie chodí nejen dospělí, ale i děti, které tak „vidí tento naprosto odsouzeníhodný Repinův obraz“. Podle skupiny Ivan IV. svého syna nezabil a „ani ho to nikdy nenapadlo“.
