Italové jsou dobře vychovaní, říká po debutu v La Scale choreograf Jiří Bubeníček

Nahrávám video

Na jeviště operního domu La Scala v Miláně se po pandemické odmlce vrátil balet. Proslulá scéna si pro návrat vybrala Večer čtyř choreografů. Jedním z nich byl i Jiří Bubeníček, pro uznávaného tanečníka bylo představní choreografickým debutem v tomto divadle.

V La Scale připravil část ze své starší choreografie Dech duše (Le souffle de l'esprit), k níž se inspiroval dílem Leonarda da Vinciho. „Je to symbolický tanec tří andělů doprovázející lidskou duši do ráje,“ přiblížil divákům tanec pro mužské baletní trio.

Publikum v milánském publiku sledovalo choreografii vytvořenou na Kánon D dur od Johanna Pachelbela. Celý kus tvoří ale ještě také úryvky ze skladeb Bacha, Hoffstettera a Otty Bubeníčka. Jiřího jednovaječné dvojče po ukončení taneční kariéry tíhne k hudbě, scénografii a kostýmům, spolupracoval i na lascalské choreografii.

Oba bratři se dostali na přední baletní scény už jako tanečníci. V devadesátých letech byli oba sólisty hamburského baletu, Otto se stal posléze jeho prvním sólistou, Jiří později odešel do drážďanské opery.

Popré choreografem v La Scale

Jako choreografa oslovila La Scala Jiřího Bubeníčka poprvé. „Je to pro mne bezpochyby velká čest, vnímám to jako ocenění nejenom své práce, ale také české baletní školy,“ uvedl Bubeníček před premiérou. Tamní ansámbl si pochvaluje.

„La Scala a vůbec Italové mají výbornou školu, jejich tanečníci jsou po celém světě, v La Scale zůstávají ti nejlepší z italské školy. Jsou, abych tak laicky řekl, dobře vychovaní, bezproblémově se s nimi pracuje. Je to určitě jeden z nejlepších souborů v Evropě,“ je přesvědčen Bubeníček.

Zbývající tři choreografie vytvořili Alexej Ratmanskij, András Lukács a umělecký ředitel baletu La Scaly Manuel Legris. V hledišti mohlo zasednout jen pět set diváků. Další choreografické projekty už by ale Jiří Bubeníček mohl uvést před plným divadlem. V aktuální sezoně nastudoval například Spartaca pro operu v Lublani, po prázdninách by měl dát dohromady sólovou choreografii se Sergejem Poluninem.

Celou choreografii Dech duše, z níž část Jiří Bubeníček uvedl v La Scale, si lze přehrát v iVysílání:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...