Životopisný snímek The White Crow (Bílá vrána) je novým režijním kusem Ralpha Fiennese. Ve filmu se věnuje osobnosti světoznámého baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva, jenž se mezinárodně proslavil hlavně po emigraci ze Sovětského svazu.
Ruská baletní hvězda Nurejev se narodil na Sibiři a po absolvování renomované baletní školy v Leningradě v roce 1958 byl v tamním Kirovově divadle opery a baletu okamžitě angažován jako sólista.
Snímek se soustředí hlavně na počátek šedesátých let, kdy Nurejev vycestoval s uměleckým souborem mimo Sovětský svaz do Paříže. Byť pod dohledem agentů KGB, nakonec se rozhodl, že se do vlasti už nevrátí.
Věhlas si pak získal v Evropě, v Severní Americe a Austrálii. Nakonec se stal i šéfem baletu pařížské opery. Zemřel v roce 1993 kvůli AIDS.
Z herce režisérem
Nurejevův příběh zaujal Ralpha Fiennese, který je spíš než jako režisér znám jako herec. Fiennes začínal u divadla a od devadesátých let se objevoval i u filmu. Už v roce 1994 si vysloužil první oscarovou nominaci za úlohu nacistického důstojníka v Schindlerově seznamu. On sám neuspěl, ale film v hlavní kategorii zvítězil. Situace se de facto opakovala o tři roky později s Anglickým pacientem.
Fiennes nakonec pronikl i do světa velkofilmů, když byl obsazen do klíčové role v sérii Harry Potter. Ztvárnil černokněžníka Voldemorta, a to ve čtvrtém, pátém, sedmém a osmém díle.
A právě ten rok, co se naposledy ve filmu oháněl kouzelnickou hůlkou, šel do kin i jeho první režijní výtvor. Coriolanus byl adaptací jedné ze Shakespearových tragédií, ovšem převedený do moderních kulis. Fiennes navíc režíroval sám sebe, když se ujal titulní role. Dál se mu povedlo obsadit Gerarda Butlera, Briana Coxe, Vanessu Redgraveovou nebo Jessicu Chastainovou. Od kritiků se ozývala převážně chvála, diváky ale nestandardní pojetí látky nevzalo.
O dva roky později to zkusil tradičněji, ovšem opět se Fiennes držel velkého jména. Ve snímku Vášeň mezi řádky přiblížil život Charlese Dickense, kterého si rovněž zahrál.
The White Crow o baletním tanečníkovi Nurejevovi je jeho třetím režijním dílem. A asi není překvapením, že si v něm i zahrál, ovšem tentokrát pouze v jedné z vedlejších rolí. Ústřední úlohu přenechal mladšímu herci, debutujícímu Olegu Ivenkovi.
