Faust v Národním divadle trpí krizí středního věku. Za pokušením jede v kamionu

Nahrávám video

S novou inscenací proslulého Fausta přichází pražské Národní divadlo. Dramatickou báseň Johanna Wolfganga Goetha o pokušení, kterému jsou lidé každodenně vystaveni, připravil režisér Jan Frič. Do hlavní role Fausta obsadil Martina Pechláta, jeho ďábelského pokušitele Mefistofela hraje Saša Rašilov a osudovou Markétku Veronika Lazorčáková. Premiéra se koná ve čtvrtek na scéně Stavovského divadla.

Režisér Jan Frič na nové úpravě monumentu světové literatury pracoval s dramaturgy Martou Ljubkovou a Janem Tošovským. Podle autorů inscenace je Faust synonymem pokušení, jemuž jsou lidé denně vystavováni. Ať už v docela malém, všednodenním měřítku, nebo na celospolečenské úrovni, kdy může spolek s ďáblem znamenat zkázu milionů lidí.

„Ptáme se, v čem je Faust naším současníkem, jakým pokušením by byl vystaven dnes a kolik z někdejšího klasicistního opusu můžeme přenést na jeviště na začátku jedenadvacátého století. Zcela nová úprava. Zcela nový Faust,“ slibují autoři představení.

Sváry moderní doby

Aktualizace se objeví třeba v podobě kamionu, ve kterém Faust s Mefistofelem vyjedou na cesty. „Kamion je naprosto dokonalý symbol našeho konzumu, všude furt sem tam jezdí náklaďáky plné něčeho, co si neustále chceme kupovat,“ vysvětluje Saša Rašilov.

Národní divadlo hru uvádí v novém překladu Radka Malého, který drama přeložil na míru současné inscenace. „Přitom jsem však vycházel z Goethova textu, neaktualizoval jsem. O to se postaral režisér,“ vysvětlil s tím, že coby čerstvý čtyřicátník se v mnoha tématech našel.

„Faustova dilemata jsou sváry moderní doby se vším všudy. Ve mně rezonoval tím, čemu se asi říká krize středního věku, byť je v počátcích. Ten dojem, že člověk už ví, co by chtěl, a zároveň si uvědomuje omezenost svého času. V tomto ohledu se dá rozumět Faustově touze stihnout toho za svůj život tolik,“ dodal překladatel.

Maximální výzva

Podle inscenačního týmu je Faust maximální výzvou, kterou před ně položil nejen Goethe, ale také bohatá inscenační tradice. Na první scéně se s novodobým mýtem o hranicích lidských možností potýkali František Kolár (1885), Jaroslav Kvapil (1906), Vojta Novák (1923), K. H. Hilar (1928), Karel Dostal (1939), Václav Hudeček (1981) a Otomar Krejča (1997).

„Každý tvůrčí tým ke hře přistupoval jinak, ale vždy se snažil najít, stejně jako my dnes, současné a zároveň nebezpečně věčné otázky. Třeba jak odolat zlu, když vám předloží lákavou nabídku,“ uvažuje dramaturgyně Marta Ljubková. Martin Pechlát bude jako Faust postaven před stejnou výzvu, před níž kdysi stáli herecké legendy František Němec, Jan Hartl, Rudolf Deyl nebo Bedřich Karen.

V dalších rolích se na scéně Stavovského divadla objeví Pavlína Štorková, Johanna Tesařová, Alois Švehlík, Eva Salzmannová, Alena Štréblová, Pavel Batěk či Radúz Mácha. První premiéra nového Fausta se uskuteční ve čtvrtek 15. března, druhá o den později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

NHL stáhla hokejové romance. Fanynky spíš dopálily, než rozpálily

Americko-kanadská Národní hokejová liga (NHL) se rozhodla svézt na vlně zájmu o hokejové romance, kterou před pár měsíci eskaloval kanadský seriál Spalující rivalita. Romantické audiopříběhy z prostředí hokejové profesionální soutěže ale NHL po týdnu smazala. Mnohé svými příběhy sice rozpálila, ale jinak, než si představovala.
před 11 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 15 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 17 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
11. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.