Eda z Mostu! je známý svůdník. Michal Isteník hraje vikomta de Valmont

Nahrávám video

Milostné intriky, manipulace a hrátky s city druhých jsou tématem inscenace Nebezpečné vztahy, kterou uvede Městské divadlo Brno. V roli vikomta de Valmont se představí Michal Isteník. Televizní diváci ho znají jako výčepního Edu z populárního seriálu Most!, v Brně ale řadu let patří k oporám BuranTeatru a Městského divadla.

Původně literární Nebezpečné známosti už mnohokrát posloužily jako inspirace divadelníkům i filmařům. Miloš Forman podle románu natočil snímek Valmont, Stephen Frears oscarový film Nebezpečné známosti. Frears vycházel z úspěšné dramatizace Christophera Hamptona, se kterou pracuje také Městské divadlo Brno.

Protřelého svůdce, vikomta de Valmont, si zahrály takové hvězdy jako John Malkovich nebo Colin Firth. Teď se k nim přidá Michal Isteník. Podle režiséra sice možná není typickým představitelem Valmonta, přesto se na roli intrikána a svůdce hodí.

Kluk, kterému všichni věří

„Michal Isteník je mimořádná herecká osobnost a má dar být neuvěřitelně působivý. A to se mi strašně líbilo, že Valmont má charisma. Že to nemusí být na první dobrou dvoumetrový vyrýsovaný svalovec, ale že to může být prostě krásný, sympatický kluk, kterému všichni všechno věří,“ říká režisér brněnské inscenace Mikoláš Tyc.

„Ve chvíli, kdy člověk ovládne jazyk, tak už v podstatě nemusí dělat nic moc navíc, protože ten text jedná sám o sobě. A zároveň je zvláštní, že člověk sám začne nad postavami pociťovat moc,“ uvažuje nad rolí sám Isteník. „Je to nadčasové v tom, jakým způsobem se dá se společností manipulovat. Nedělám si iluze o tom, že Valmontů není mnoho.“

Televizní diváci znají Michala Isteníka jako obhroublého výčepního Edu z populárního seriálu Most!, v Brně ale řadu let patří k oporám BuranTeatru a Městského divadla. Je držitelem Ceny Thálie i Ceny Alfréda Radoka.

Pod komedií je bolest

Předlohou inscenace je román Nebezpečné známosti z roku 1782. Autor Choderlos de Laclos v něm vykreslil volnomyšlenkářské mravy ve šlechtických kruzích Francie.

Hlavními hrdiny jsou vášnivá markýza a chladnokrevný vikomt, kteří si lehkomyslně hrají s city jiných lidí. Partnerkou a sokyní Isteníka bude na jevišti Radka Coufalová v úloze markýzy de Merteuil.

Radka Coufalová a Michal Isteník
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

„Lákalo nás to, že Valmont s markýzou jsou režiséři nebo herci a vzájemně se obsazují do různých rolí a různé hry sehrávají i s ostatními postavami,“ říká Mikoláš Tyc. I proto má scéna pro připravovanou inscenaci podobu tří jevišť oddělených oponami, kde se střídavě odehrávají různé výstupy.

„V mých očích je to excelentní komedie, ale pod brilantní konverzací se ukrývá velmi silná emocionální bolest,“ dodává Tyc.

Brněnští divadelníci inscenaci v souladu s překladem manželů Smočkových nazvali Nebezpečné vztahy. Bude to šestá Tycova režie na prknech Městského divadla Brno, naposledy pracoval na Čarodějkách ze Salemu.

Přivedl si osvědčený tým, tedy scénografa Andreje Ďuríka, kostýmní výtvarnici Anetu Grňákovou a skladatele Jiřího Hájka. Kostýmy nebudou dobové, rokoková Francie poslouží spíš jako volná inspirace. Premiéra se koná v sobotu 6. dubna na činoherní scéně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 7 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 8 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...