Cit pana Høega pro literaturu. Dánský autor představil v Česku Susanin efekt

Nahrávám video
Peter Høeg představil v Česku svou poslední knihu
Zdroj: ČT24

Do Prahy přijel slavný dánský spisovatel Peter Høeg, aby tuzemským čtenářům představil svůj poslední román Susanin efekt. Dánsky kniha vyšla v roce 2014, český překlad se na pultech objeví letos v létě. Autor bestseleru Cit slečny Smilly pro sníh navštívil české hlavní město poprvé.

Svou prvotinu – Představy o dvacátém století – napsal Høeg před třiceti lety. Za debut získal několik literárních cen, celosvětového úspěchu pak na začátku devadesátých let dosáhl románem Cit slečny Smilly pro sníh. Příběh kombinující detektivku s kritikou současné civilizace se dočkal i zfilmování v režii Billeho Augusta (a pod českým názvem Stopy ve sněhu).

Celkem je Høeg autorem osmi titulů, přeloženy byly do více než třiceti jazyků. Jeho texty se žánrově liší, tematicky se ale často dotýkají následků civilizačního pokroku. „Do knih se dostávají věci, které mě osobně zaměstnávají,“ podotýká spisovatel.

„V této knize jsou to sociální rozdíly mezi bohatými a chudými a také otázka přírodních věd, jejich síla, krása i zodpovědnost,“ doplnil, jaké poselství se skrývá v překladové novince.

Peter Høeg při návštěvě v Praze (2018)
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Do kriminálky Susanin efekt přimíchal i politickou fantasy. Hlavní hrdinkou je žena s nevšední schopností – umí kohokoliv přimět, aby jí vyzradil své největší tajemství. „Na začátku je obviněna z trestného činu, od dánských úřadů dostane nabídku, že ji propustí, pokud ještě jednou využije svůj zvláštní talent,“ prozradil Høeg.

Nejen Høeg

Do Česka přijel autor na pozvání Týdne dánské literatury, který ovšem netrvá týden, ale celý únor. Další dvě akce se uskuteční ještě v dubnu.

Po Høegovi bude hostem dánský básník Knud Steffen Nielsen, který bude ve čtvrtek 15. února v Moravské zemské knihovně diskutovat s českými autory o současné poezii. Další, už jen pražský, program zve na promítání dánských filmů nebo i na večer gastronomických a literárních specialit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 8 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 12 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...