Carmen se neomrzí, po dvaceti letech prožívá v Plzni svou tragickou lásku

3 minuty
Do Plzně se po 20 letech vrací operní Carmen
Zdroj: ČT24

Melodie, z nichž se staly hity, a silný tragický příběh o lásce a žárlivosti. Od světové premiéry v roce 1875 neztratil příběh cikánky Carmen nic na přitažlivosti. V Divadle J. K. Tyla jej před čtyřmi lety připomněli baletní inscenací, od ledna se na plzeňské jeviště po dvaceti letech vrací i opera Georgese Bizeta.

V Plzni byla Carmen poprvé uvedena už v roce 1885 a od té doby z repertoáru prakticky nezmizela. Současná Carmen je už čtrnáctou inscenací, již plzeňská opera za svou historii uvedla.

V aktuálním nastudování je jednou z představitelek slavné femme fatale Jana Foff Tetourová, která tento part zpívala i při zatím posledním uvedení v roce z roku 2000. „Vnímám ji jako opravdovou ženu se vším všudy, temperamentní, živočišnou, ale zároveň velice citovou,“ popisuje pěvkyně hlavní hrdinku. 

V titulní roli ji alternuje Nina Gracheva a Václava Krejčí Housková. „Tato opera přinesla nové zbourání mých mantinelů, především, tanečních,“ přiznává druhá z mezzosopranistek. Dona Josého, vojáka, jehož Carmen vyprovokuje k žárlivosti, když se zamiluje do toreadora, představuje Philippe Castagner nebo Paolo Lardizzone.

Opera Carmen
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Martina Root

Příběh nešťastné lásky se odehrává na jednoduché scéně Lukáše Kuchinky, která nechává jednotlivým hudebním scénám dostatečný prostor. Nechybí ani španělské flamenco v podání baletního souboru.

Už druhé hudební nastudování dirigentem Jiřím Štruncem doznalo oproti předchozímu určitých změn. „Dramatická stavba se proměňuje zkušenostmi z jiných oper i životními zkušenostmi,“ upřesňuje dirigent.

„Střídají se scény radostné, taneční i tragické,“ dodává režisér Martin Otava. Premiérové publikum je všechny bude moci, spolu s postavami milostného trojúhelníku, prožít 25. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...