Do jaké míry může účel světit prostředky? Brněnský soubor Buranteatr vystavěl na divadle Věž, hru podle románu anglického spisovatele a nobelisty Williama Goldinga.
Alegorický román Věž napsal Golding v roce 1964. Jedním z podnětů byla legenda o stavbě gotické katedrály v Salisbury a především její 123 metrů vysoké věže. Kvůli nestabilnímu podloží totiž hrozilo zřícení, věž ale stále stojí a dodnes je nejvyšší kostelní věží ve Velké Británii.
Pokora a pýcha jsou témata, které prostupují hrou od začátku do konce a vedou diváka k zamyšlení, kam až je člověk ochotný zajít, kolik životů obětovat při plnění své vize. „Golding nám docela sugestivním způsobem předkládá otázku svědomí,“ domnívá se režisérka Hana Mikolášková.
Věž se staví i na jevišti. Někteří herci tak museli překonat strach z výšek. „Je výhodné, že v určitých chvílích nemusím vůbec nic hrát, protože pro mě je překonání sebe sama, že tam vůbec vylezu,“ přiznal představitel stavitele Michal Isteník. Umanutého děkana Jocelina, který je odhodlaný dokončit velkolepou stavbu uprostřed močálu, hraje Štěpán Kaminský. Ve Věži se opět sejdou při druhé premiéře 3. května.
