Zemřela jedna z nejvýznamnějších českých zpěvaček Hana Zagorová. Psala ale také písňové texty, moderovala televizní pořady a dostávala herecké role. Několikanásobné držitelce Slavíků bylo pětasedmdesát let. Mezi její hity patřily písně Můj čas, Duhová víla, Maluj zase obrázky, Spěchám či Asi, asi.
Zagorovou dlouhodobě provázely zdravotní problémy. Její stav se začal zhoršovat poté, co v září 2020 dostala koronavirus s velmi těžkým průběhem. Kvůli únavě a oslabení organismu od srpna minulého roku zrušila své pracovní závazky.
Ostravské začátky
Zpěvačka, které přátelé říkali Písnička, byla ostravskou rodačkou. V Ostravě se také společně se spolužačkami ze střední školy přihlásila v roce 1963 do pěvecké soutěže Hledáme nové talenty. Hned poté za ní přišel šéf ostravského rozhlasu František Trnka, kterého zaujal její zvláštní sykavkový hlas, a pozval ji na natáčení několika písniček.
K umění to Hanu Zagorovou táhlo i po maturitě. Nastoupila na JAMU, kvůli nemoci ale musela studium přerušit. Herectví vyměnila za zpěv. Herecký talent ale uměla skvěle použít i do svých písní, zvláště v baladách ji posluchači věřili každé slovo, jako by sdělovala své emoce a příběhy.
V roce 1966 se stala zpěvačkou ostravské pop-soulové a beatové skupiny Flamingo, kterou vedl trumpetista a skladatel Richard Kovalčík. Ten jí také napsal hudbu k jejímu prvnímu hitu Svatej kluk. Ona sama od začátku měla ráda pomalejší šansonově zabarvené písně.
„Hanka byla velmi muzikantský člověk, prožívala texty písniček. Velmi se mi líbily její začátky, když zpívala šansony, písničky, které si sama otextovala. Zpívala velmi oduševněle, kladla důraz na slova, věděla vždycky, o čem zpívá,“ zavzpomínala Marie Rottrová na Hanu Zagorovou, s níž ji pojily ostravské začátky.
Na vrchol popularity
Cestu ke slávě jí naplno otevřel přestup do Prahy. Její první opravdový hit Bludička Julie vznikl ve spolupráci s orchestrem Václava Zahradníka, s nímž nahrála svoje první LP Bludička (1970). Ve stejném roce byl natočen i její první televizní recitál.
Krátce byla v angažmá v divadle Semafor, kde hrála opět Bludičku. A také začala její spolupráce s „mistrem basů“ Karlem Vágnerem. Obrovský hit se stal z duetu s Petrem Rezkem Duhová víla. Přišly také písně Já se vznáším (od Jaroslava Uhlíře) a covery nenáročného popu, například od skupiny ABBA. Obrovský úspěch měl zpěvaččin text na ploužák italského zpěváka Drupiho (Málokdo ví).
Písničkami její repertoár zásobovali autoři patřící k československé špičce. Například Karel Svoboda je podepsán pod Tisícem nových jmen, Pavel Žák přispěl dojímavou písní Maluj zase obrázky, dvojice Hapka-Rytíř napsala Já mám pár tónu. Ke svým kořenům a šansonové tvorbě se vracela už jen na albových projektech.
„Hlavní smutek pramení z toho, že odchází součást našeho života. Hana Zagorová provázela svým hlasem několik generací, ať už ve středním proudu, nebo v ambicióznějších věcech, které dělala po roce 2000,“ lituje textař Michal Horáček. Zagorová podle něj svými písněmi vyprávěla, texty a sdělení pro ni byly zásadnější než tóny.
Několikanásobná Slavice
Od roku 1977 získala Zlatého slavíka devětkrát za sebou. Popularita Hany Zagorové ještě vzrostla, když se přidala k duu Petr Kotvald a Stanislav Hložek. S nimi nazpívala hity Jinak to nejde, Ahoj léto a Můj čas. Poslední zmíněný song byl znělkou televizního seriálu Sanitka. Zagorová se ale objevila i před kamerou, jednu z hlavních rolí dostala ve filmovém muzikálu Trhák. Její duet s Jurajem Kukurou Lásko, amore se stal hitem.
Poatřila k umělcům, kterým režim umožnil koncertovat - podepsala antichartu. V devětaosmdesátém ale také dokument Několik vět, po němž následoval zákaz vystupování. „Nebylo to pro ni úplně snadné. Když její hlas zazněl, každý věděl, že je to ona, to znamená, že když zazněl tímto způsobem, že to mělo veliké následky. Však také sám generální tajemník Ústředního výboru KSČ to udělal tématem jednoho ze svých projevů,“ připomněl Michal Horáček slova Miloše Jakeše mířená proti Haně Zagorové.
Po sametové revoluci se na krátký čas stáhla do ústraní a věnovala se svému druhému muži (tím prvním byl tanečník Vlastimil Harapes), pěvci Štefanu Margitovi. Vydala autobiografii a moderovala několik televizních pořadů.
Měla ráda lidi a publikum ji
Po čase se jí ale začalo opět po zpívání stýskat. „Měla ráda lidi. Na každý koncert se těšila. Takové krásné člověčenství hned tak u někoho neobjevíte. Proto ji lidi měli tak moc rádi,“ myslí si zpěvaččin přítel a někdejší spolupracovník Jan Adam. „Nikdy se netrápila věcmi, které nešly změnit,“ oceňuje i zpěvaččin nadhled.
Na pódia se Hana Zagorová vrátila s velikým úspěchem. Začala spolupracovat i s nejmladší muzikantskou generací, například Radůzou, Márdim z Vypsané Fixy nebo Markem Ztraceným. Ten je autorem titulní písně k poslednímu albu Zagorové Já nemám strach. „Odešla legenda, ale hlavně neuvěřitelný člověk s velkým srdcem. Moje spřízněná duše, která mi jako jedna z malá rozuměla a ke které jsem vzhlížel,“ napsal zpěvačce in memoriam vyznání na sociální sítě. Publikum si Zagorová v novém miléniu získala i koncertováním na rockově laděných festivalech.
V září bude mít v pražském Divadle Kalich premiéru muzikál Biograf láska, v němž zazní přes dvacet písní z jejího repertoáru.
