Zdražování hypoték nabralo tempo. Banky už neměly důvod otálet s růstem sazeb, míní analytik

Průměrná úroková sazba hypoték v prosinci stoupla na 2,91 procenta z listopadových 2,78 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Hypotéky tak zdražily nejrychleji za posledních deset let. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky v prosinci opadl.

V závěru uplynulého roku bylo sjednáno 6565 hypotečních úvěrů, což bylo o 2052 smluv méně než v listopadu. Počty poskytnutých hypoték klesly i v meziročním srovnání, a to o 2786. V prosinci 2018 si tak lidé půjčili 14,94 miliardy korun, což je o 4,56 miliardy méně než v listopadu a také o 5,2 miliardy korun méně v meziročním srovnání.

Průměrná úroková sazba hypoték v roce 2018 (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Rychleji než teď v prosinci rostly sazby naposledy v létě roku 2008, kdy však průměrné úrokové sazby podle Hypoindexu dosahovaly rekordních hodnot. Tehdy si lidé sjednávali hypotéky s úrokovou sazbou kolem 5,8 procenta.

„V závěru minulého roku již banky neměly žádný důvod otálet se zvyšováním sazeb a průměrné sazby se velmi rychle přiblížily ke tříprocentní hranici. Objemy hypotečních úvěrů zůstávají relativně silné díky stále rostoucím cenám nemovitostí. Před rokem a půl se do jen mírně nižšího objemu vešlo o desetinu více úvěrů,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.

Banky podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy rychlým podzimním a zimním zdražováním hypoték „napravovaly“ situaci, ve které se ocitly předtím v létě. „Rozpětí mezi průměrnou sazbou hypoték a dvanáctiměsíční sazbou mezibankovního trhu PRIBOR se tehdy ztenčilo na svoji nejnižší úroveň minimálně od začátku roku 2003, od kdy Fincentrum Hypoindex svůj ukazatel sestavuje,“ poznamenal s tím, že to znamená, že banky na hypotékách vydělávaly nejméně za posledních více než patnáct let.

„Stálo jim to ovšem za to. Udržováním nízkých sazeb hypoték ukořistily či alespoň udržely tržní podíl v době, kdy Češi pospíchali s žádostí o hypotéku z důvodu říjnového zpřísnění podmínek,“ dodal Kovanda.

  • Během celého roku rostla průměrná výše hypotéky, v prosinci 2018 dosáhla 2 274 871 korun. Klienti bank si tedy půjčují o více než 120 tisíc korun víc než v lednu loňského roku.

Podle analytika zájem lidí úplně nemizí, v lednu už zase roste

Se zpožděním jsou nyní vidět kompletní důsledky říjnového zpřísnění pravidel pro získávání hypoték a zvyšování základní úrokové sazby Českou národní bankou, řekl ČTK analytik Chytrého Honzy Daniel Horňák.

Nárůst sazby odráží to, že banky zdražování úvěrů naplno promítly do svých úrokových sazeb. Propad objemu není podle něj nijak tragický, v roce 2016 byl prosinec proti listopadu ještě výrazně slabší. Ochota lidí půjčovat si však nezmizela, už v lednu je opět vidět rostoucí zájem klientů o hypotéky, dodal.

Nižší zájem o hypoteční úvěry je dán především úbytkem kvalitních nemovitostí na trhu, upozornil obchodní ředitel realitní společnosti Bidli Roman Weiser. Pramení podle něj z nedostatečné výstavby hlavně ve velkých městech, kde mohou ceny nemovitostí stále ještě růst. I z toho důvodu neočekává cenový propad, trh maximálně lehce zpomalí. Počet sjednaných hypoték klesá také proto, že na ně dosáhne méně lidí, podotkl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...