Rusnok: ČNB jediná na trhu s byty něco dělá, vláda jen planě mluví

Česká národní banka je podle guvernéra Jiřího Rusnoka jediná, kdo na trhu s bydlením v Česku něco dělá. V rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, že vláda jen planě mluví a pro lepší dostupnost bydlení nedělá nic. Hlavní problém Rusnok spatřuje v tom, že se byty nestaví. Potřebná by podle něj byla i regulace krátkodobých pronájmů a úprava daně z nemovitosti, které jsou v Česku „šíleně nízké“.

Rusnok se ohradil proti kritice, která se na ČNB snesla kvůli zpřísnění podmínek čerpání hypoték v posledních dvou letech. „ČNB tu není od toho, aby řešila nabídku bytů,“ uvedl. „Je jedno, zda by stavěli developeři, bytová družstva, stát nebo obce. Prostě se nestaví,“ dodal.

To ale podle Rusnoka není jediný problém. Nic se nedělá ani ve věcech, které by mohly napětí v exponovaných lokalitách, jako je Praha, snižovat. Poukázal přitom na potřebnou regulaci krátkodobých pronájmů typu Airbnb. „Máme šíleně nízké daně z nemovitostí. Takže proč by ti, kteří mají dost peněz, nenakupovali další a další byty a ty nepronajímali? V některých zemích je ale běžné, že z každé další nemovitosti – kromě té, v níž bydlí – platí majitel vyšší a vyšší sazbu daně. To u nás nikdo neřeší. Chápu, je to politicky nepopulární a citlivé,“ uvedl guvernér.

Centrální banka v posledních dvou letech zpřísnila podmínky čerpání hypoték. Banky musí při jejich udělování zohlednit cenu nemovitosti. Loni v říjnu ČNB zavedla pravidla, podle kterých objem všech úvěrů žadatele nesmí převýšit devítinásobek jeho čistého ročního příjmu a zároveň měsíční splátka nesmí přesáhnout 45 procent jeho měsíčního příjmu.

ČNB podle Rusnoka vyhodnotila boom hypoték jako možné nebezpečí pro stabilitu bank. Lidé, kteří mají celkový dluh větší než devítiletý příjem, se podle něj ženou do rizika. Dodal, že ceny nemovitostí v Česku už jsou extrémní a počet lidí, kteří je jsou schopni akceptovat, je konečný.

Cílem ČNB je podle guvernéra starat se o stabilitu bankovního sektoru, a ne o nabídku bytů. „My řešíme jen jeden dílčí následek cenové spirály v realitách, a to z velmi omezeného pohledu stability bank. To je náš úkol, tak je to v zákoně, a proto to děláme,“ řekl.

Centrální banka bude podle něj dále prosazovat novelu zákona, která by jí dala zákonnou pravomoc určovat bankám parametry pro poskytování hypoték a pokutovat je, když tak neučiní. Nyní hypotéky reguluje na základě doporučení. Novelu zákona připravila ČNB loni ve spolupráci s ministerstvem financí, na jednání vlády se návrh ale nedostal. „Ministerstvo financí má z pro mě nepochopitelných důvodů strach tu novelu poslat dál. Ale my na to budeme dál naléhat, budeme na tom trvat,“ dodal.

Ministerstvo financí v reakci na Rusnokova slova sdělilo Hospodářským novinám, že diskuse k zákonu doposud trvá: „Diskuse k návrhu zatím nebyly uzavřeny, proto ministerstvo financí požádalo o posunutí termínu předložení novely zákona vládě do konce března 2019.“

Mora: Chybějící hypoteční novela může poškodit české banky

Čekání na novelu zákona o České národní bance (ČNB) může však podle viceguvernéra centrální banky Marka Mory poškodit české banky, upozornil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). České banky se sice zatím „jen“ doporučeními ČNB většinou řídí, nicméně zahraniční banky nebo nebankovní subjekty to dělat nemusejí, a podle Mory tak hrozí nerovné postavení na trhu.

„Může dojít k paradoxní situaci, ve chvíli, kdy tento typ úvěru, to znamená hypoteční úvěry, začnou masivněji poskytovat například pobočky zahraničních bank anebo některé další subjekty, i nebankovní, tak to může nakonec poškodit naše banky,“ řekl v OVM Mora. Podle něj se tak zatím neděje, i když jedna evropská banka má zájem nabízet hypoteční úvěry skrze svou dceru v Česku.

I podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly může být situace nebezpečná, protože s ohledem na délku standardního legislativního procesu, který trvá rok, nebude mít ČNB v rukách zákonnou pravomoc až do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se začala zabývat novelou k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna po zhruba deseti hodinách od začátku jednání schválila program srpnové schůze, jejímž hlavním bodem je novela rozpočtových pravidel. Rozhodla o tom v úterý večer po sérii vystoupení zástupců opozice, kteří kromě sdílení výhrad k novele vetované prezidentem Petrem Pavlem navrhovali řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.