Rusnok: ČNB jediná na trhu s byty něco dělá, vláda jen planě mluví

Česká národní banka je podle guvernéra Jiřího Rusnoka jediná, kdo na trhu s bydlením v Česku něco dělá. V rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, že vláda jen planě mluví a pro lepší dostupnost bydlení nedělá nic. Hlavní problém Rusnok spatřuje v tom, že se byty nestaví. Potřebná by podle něj byla i regulace krátkodobých pronájmů a úprava daně z nemovitosti, které jsou v Česku „šíleně nízké“.

Rusnok se ohradil proti kritice, která se na ČNB snesla kvůli zpřísnění podmínek čerpání hypoték v posledních dvou letech. „ČNB tu není od toho, aby řešila nabídku bytů,“ uvedl. „Je jedno, zda by stavěli developeři, bytová družstva, stát nebo obce. Prostě se nestaví,“ dodal.

To ale podle Rusnoka není jediný problém. Nic se nedělá ani ve věcech, které by mohly napětí v exponovaných lokalitách, jako je Praha, snižovat. Poukázal přitom na potřebnou regulaci krátkodobých pronájmů typu Airbnb. „Máme šíleně nízké daně z nemovitostí. Takže proč by ti, kteří mají dost peněz, nenakupovali další a další byty a ty nepronajímali? V některých zemích je ale běžné, že z každé další nemovitosti – kromě té, v níž bydlí – platí majitel vyšší a vyšší sazbu daně. To u nás nikdo neřeší. Chápu, je to politicky nepopulární a citlivé,“ uvedl guvernér.

Centrální banka v posledních dvou letech zpřísnila podmínky čerpání hypoték. Banky musí při jejich udělování zohlednit cenu nemovitosti. Loni v říjnu ČNB zavedla pravidla, podle kterých objem všech úvěrů žadatele nesmí převýšit devítinásobek jeho čistého ročního příjmu a zároveň měsíční splátka nesmí přesáhnout 45 procent jeho měsíčního příjmu.

ČNB podle Rusnoka vyhodnotila boom hypoték jako možné nebezpečí pro stabilitu bank. Lidé, kteří mají celkový dluh větší než devítiletý příjem, se podle něj ženou do rizika. Dodal, že ceny nemovitostí v Česku už jsou extrémní a počet lidí, kteří je jsou schopni akceptovat, je konečný.

Cílem ČNB je podle guvernéra starat se o stabilitu bankovního sektoru, a ne o nabídku bytů. „My řešíme jen jeden dílčí následek cenové spirály v realitách, a to z velmi omezeného pohledu stability bank. To je náš úkol, tak je to v zákoně, a proto to děláme,“ řekl.

Centrální banka bude podle něj dále prosazovat novelu zákona, která by jí dala zákonnou pravomoc určovat bankám parametry pro poskytování hypoték a pokutovat je, když tak neučiní. Nyní hypotéky reguluje na základě doporučení. Novelu zákona připravila ČNB loni ve spolupráci s ministerstvem financí, na jednání vlády se návrh ale nedostal. „Ministerstvo financí má z pro mě nepochopitelných důvodů strach tu novelu poslat dál. Ale my na to budeme dál naléhat, budeme na tom trvat,“ dodal.

Ministerstvo financí v reakci na Rusnokova slova sdělilo Hospodářským novinám, že diskuse k zákonu doposud trvá: „Diskuse k návrhu zatím nebyly uzavřeny, proto ministerstvo financí požádalo o posunutí termínu předložení novely zákona vládě do konce března 2019.“

Mora: Chybějící hypoteční novela může poškodit české banky

Čekání na novelu zákona o České národní bance (ČNB) může však podle viceguvernéra centrální banky Marka Mory poškodit české banky, upozornil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). České banky se sice zatím „jen“ doporučeními ČNB většinou řídí, nicméně zahraniční banky nebo nebankovní subjekty to dělat nemusejí, a podle Mory tak hrozí nerovné postavení na trhu.

„Může dojít k paradoxní situaci, ve chvíli, kdy tento typ úvěru, to znamená hypoteční úvěry, začnou masivněji poskytovat například pobočky zahraničních bank anebo některé další subjekty, i nebankovní, tak to může nakonec poškodit naše banky,“ řekl v OVM Mora. Podle něj se tak zatím neděje, i když jedna evropská banka má zájem nabízet hypoteční úvěry skrze svou dceru v Česku.

I podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly může být situace nebezpečná, protože s ohledem na délku standardního legislativního procesu, který trvá rok, nebude mít ČNB v rukách zákonnou pravomoc až do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...