Rusnok: ČNB jediná na trhu s byty něco dělá, vláda jen planě mluví

Česká národní banka je podle guvernéra Jiřího Rusnoka jediná, kdo na trhu s bydlením v Česku něco dělá. V rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, že vláda jen planě mluví a pro lepší dostupnost bydlení nedělá nic. Hlavní problém Rusnok spatřuje v tom, že se byty nestaví. Potřebná by podle něj byla i regulace krátkodobých pronájmů a úprava daně z nemovitosti, které jsou v Česku „šíleně nízké“.

Rusnok se ohradil proti kritice, která se na ČNB snesla kvůli zpřísnění podmínek čerpání hypoték v posledních dvou letech. „ČNB tu není od toho, aby řešila nabídku bytů,“ uvedl. „Je jedno, zda by stavěli developeři, bytová družstva, stát nebo obce. Prostě se nestaví,“ dodal.

To ale podle Rusnoka není jediný problém. Nic se nedělá ani ve věcech, které by mohly napětí v exponovaných lokalitách, jako je Praha, snižovat. Poukázal přitom na potřebnou regulaci krátkodobých pronájmů typu Airbnb. „Máme šíleně nízké daně z nemovitostí. Takže proč by ti, kteří mají dost peněz, nenakupovali další a další byty a ty nepronajímali? V některých zemích je ale běžné, že z každé další nemovitosti – kromě té, v níž bydlí – platí majitel vyšší a vyšší sazbu daně. To u nás nikdo neřeší. Chápu, je to politicky nepopulární a citlivé,“ uvedl guvernér.

Centrální banka v posledních dvou letech zpřísnila podmínky čerpání hypoték. Banky musí při jejich udělování zohlednit cenu nemovitosti. Loni v říjnu ČNB zavedla pravidla, podle kterých objem všech úvěrů žadatele nesmí převýšit devítinásobek jeho čistého ročního příjmu a zároveň měsíční splátka nesmí přesáhnout 45 procent jeho měsíčního příjmu.

ČNB podle Rusnoka vyhodnotila boom hypoték jako možné nebezpečí pro stabilitu bank. Lidé, kteří mají celkový dluh větší než devítiletý příjem, se podle něj ženou do rizika. Dodal, že ceny nemovitostí v Česku už jsou extrémní a počet lidí, kteří je jsou schopni akceptovat, je konečný.

Cílem ČNB je podle guvernéra starat se o stabilitu bankovního sektoru, a ne o nabídku bytů. „My řešíme jen jeden dílčí následek cenové spirály v realitách, a to z velmi omezeného pohledu stability bank. To je náš úkol, tak je to v zákoně, a proto to děláme,“ řekl.

Centrální banka bude podle něj dále prosazovat novelu zákona, která by jí dala zákonnou pravomoc určovat bankám parametry pro poskytování hypoték a pokutovat je, když tak neučiní. Nyní hypotéky reguluje na základě doporučení. Novelu zákona připravila ČNB loni ve spolupráci s ministerstvem financí, na jednání vlády se návrh ale nedostal. „Ministerstvo financí má z pro mě nepochopitelných důvodů strach tu novelu poslat dál. Ale my na to budeme dál naléhat, budeme na tom trvat,“ dodal.

Ministerstvo financí v reakci na Rusnokova slova sdělilo Hospodářským novinám, že diskuse k zákonu doposud trvá: „Diskuse k návrhu zatím nebyly uzavřeny, proto ministerstvo financí požádalo o posunutí termínu předložení novely zákona vládě do konce března 2019.“

Mora: Chybějící hypoteční novela může poškodit české banky

Čekání na novelu zákona o České národní bance (ČNB) může však podle viceguvernéra centrální banky Marka Mory poškodit české banky, upozornil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). České banky se sice zatím „jen“ doporučeními ČNB většinou řídí, nicméně zahraniční banky nebo nebankovní subjekty to dělat nemusejí, a podle Mory tak hrozí nerovné postavení na trhu.

„Může dojít k paradoxní situaci, ve chvíli, kdy tento typ úvěru, to znamená hypoteční úvěry, začnou masivněji poskytovat například pobočky zahraničních bank anebo některé další subjekty, i nebankovní, tak to může nakonec poškodit naše banky,“ řekl v OVM Mora. Podle něj se tak zatím neděje, i když jedna evropská banka má zájem nabízet hypoteční úvěry skrze svou dceru v Česku.

I podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly může být situace nebezpečná, protože s ohledem na délku standardního legislativního procesu, který trvá rok, nebude mít ČNB v rukách zákonnou pravomoc až do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 13 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.