Hypotéky rychle zdražují, zájem o ně klesá

Hypotéky zdražují – jejich průměrná úroková sazba v listopadu stoupla na 2,78 procenta z říjnových 2,66 procenta, jak vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky tak v listopadu klesl. Růst průměrné úrokové sazby není podle analytiků žádným překvapením a bude pokračovat i nadále.

Zdroj: ČTK/DPA Autor: Klaus Ohlenschläger

„Jedná se o nejvýraznější meziměsíční nárůst úrokové sazby za celé období od července roku 2008, čili za více než deset let. Hypotéka je tak pro stále více a více Čechů ‚nedostupným zbožím‘,“ komentoval vývoj sazby hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Banky podle něho rychlým podzimním zdražováním hypoték částečně „napravují“ situaci, ve které se ocitly letos v létě. Rozpětí mezi průměrnou sazbou hypoték a dvanáctiměsíční sazbou mezibankovního trhu PRIBOR se tehdy ztenčilo na svoji nejnižší úroveň minimálně od začátku roku 2003, od kdy Fincentrum Hypoindex svůj ukazatel sestavuje.

„Jinými slovy, banky na hypotékách vydělávaly nejméně za posledních více než patnáct let. Stálo jim to ovšem za to. Udržováním nízkých sazeb hypoték ukořistily či alespoň udržely tržní podíl v době, kdy Češi pospíchali s žádostí o hypotéku z důvodu říjnového zpřísnění podmínek jejich poskytování. V říjnu Češi sjednali historicky druhý nejvyšší měsíční objem nových hypoték, přesahující 24 miliard korun,“ vysvětluje Kovanda.

Za podobné úrokové sazby jako teď, tedy 2,78 procenta, si lidé sjednávali hypotéky v červnu roku 2014. Pro srovnání: před deseti lety byla sazba téměř pětiprocentní a třeba v roce 1995 byly první hypotéky v Česku  podle hlavního analytika společnosti Fincentrum Josefa Reidla průměrně úročeny sazbou více než 13 procent.

Listopadové objemy hypoték jsou stále nadprůměrné, i když se půjčilo o pět miliard méně

Jak poznamenal hypoteční specialista společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák, i v listopadu se podepisovaly úvěrové smlouvy za starých podmínek; ne všechny banky totiž nastavily pravidla striktně od 1. října 2018. V prosinci k dalšímu navyšování sazeb podle něj už nedocházelo, trh se začíná stabilizovat.

Přitom minulý měsíc byl s ohledem na objem v letošním roce nadprůměrný. „Během listopadu sjednaly banky zapojené v Hypoindexu úvěry v objemu přes 19 miliard korun. V těchto objemech se však stále nachází část úvěrů, na které nebyla aplikována nová pravidla ověřování bonity, platná od října. Česká národní banka stále nemá možnost nařizovat parametry úvěrů přímo a některé z bank se rozhodly doporučení ČNB zavést později než od počátku října,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. 

„Meziměsíčně sice klesl prodej hypoték o pětinu, nicméně objemově se prodalo stejně hypoték jako v loňském roce ve stejném období,“ řekl ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich. V prosinci očekává další výrazný pokles v řádu desítek procent, což je dáno jednak krátkým obchodním měsícem a též předzásobením hypotékami na straně klientů.

Růst průměrné úrokové sazby není podle analytiků překvapující. „Aktuálně jsou naprosto standardní úrokové podmínky přes tři procenta, růst tedy bude nadále pokračovat,“ dodal Voldřich.

Ubylo realitních „turistů“

Opatření ČNB se již na realitním a hypotečním trhu začínají projevovat, souhlasí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček i ředitel realitní společnosti Bidli Ondřej Mašín. Počet klientů poptávajících koupi nemovitosti klesl. Pro trh to ale podle Mašína neznamená katastrofu, protože zároveň ubylo realitních turistů, kteří se bez reálného zájmu o koupi chodili na nemovitosti jen dívat.

Štěpán Křeček

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

„Nižší objem finančních prostředků tekoucí z hypotečního na realitní trh povede k nižšímu růstu cen nemovitostí.“ 

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Letos v listopadu hypoteční trh začal pociťovat dopady omezení poskytování hypotečních úvěrů ČNB. V říjnu se totiž ještě dokončovaly rozjednané obchody, které byly započaty před zmíněnou regulací. Od října 2018 by banky na doporučení ČNB neměly poskytovat klientům, jejichž dluh překročil devítinásobek jejich ročního čistého příjmu, a současně by na splátku dluhu měli vynaložit maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.