Zdaněním leteckého paliva by klesly emise v letectví o 11 procent, píší Financial Times

Zdanění leteckého paliva – kerosenu – by Evropské unii přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent a dopad na zaměstnanost a hrubý domácí produkt by byl přitom  zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT).

Při zdanění leteckého kerosenu ve výši 330 eur (8490 korun) na tisíc litrů by se cena letenek v EU zvýšila o deset procent na průměrných 333 eur. Počet cestujících v letecké přepravě by se pak snížil o 11 procent na 613 milionů ročně.

Zpráva připouští, že se zavedením daně by zaměstnanost sektoru klesla o 11 procent, dopad na celkovou zaměstnanost v EU by ale byl minimální. Ze 194 milionů pracovních míst v Unii je v leteckém sektoru 3,2 milionu.

Letecké palivo pro mezinárodní linky (v EU i do třetích zemí) je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Pravidla EU členským státům umožňují uplatňovat daň z kerosenu v domácí přepravě, žádný z nich to ale nedělá, upozorňuje list.

Leteckým firmám už teď vadí vysoké náklady na palivo

Letecký sektor generuje asi 2,5 procenta globálních emisí oxidu uhličitého. Spolu s hospodářským růstem se zvyšují i emise, na období 2010 až 2020 se počítá s jejich zvýšením o 68 procent. Vyplývá to z dokumentu, který v únoru předložilo na jednání EU Nizozemsko. To také zorganizovalo konferenci na téma daní v letecké přepravě, svolalo ji na 20. června.

„Každý sektor musí přispět k boji se změnami klimatu, od dopravy a zemědělství k průmyslu a letecké přepravě. Jelikož emise se u hranic nezastaví, musíme konat na evropské úrovni,“ uvedl nizozemský diplomat.

Letecké společnosti jako IAG, Lufthansa a Air France-KLM vidí za špatnými výsledky svého hospodaření přitom už nyní vysoké náklady na palivo. Podle dat společnosti Patts barel leteckého paliva stojí kolem 85 dolarů (1947 korun), zatímco před třemi lety to bylo 50 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 3 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 13 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...