Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil 4,355 bilionu korun, meziročně byl nižší o 14,8 miliardy. Představoval tak 81,9 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí zahraniční dluh vzrostl o 16,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka.
Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. „V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,5 procenta z celkových dluhových pasiv,“ uvedla ČNB.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 73 procent. Zbývajících 27 procent tvoří závazky veřejného sektoru, tedy dluhy vládních úřadů, firem s majoritní účastí státu a dluhy garantované vládou.
„Na první pohled vypadá zahraniční dluh téměř hrozivě, že dokonce dlužíme čtyři pětiny toho, co se tu za rok vyrobí, nicméně toto číslo je třeba brát s velkou rezervou. Neznamená to totiž, že by Česká republika šla na mezinárodní trhy a 82 % svého HDP si jen tak půjčila. Do zahraniční zadluženosti se totiž počítají kromě státního dluhu v držení nerezidentů i závazky bank a podniků,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Zahraniční dluh podle něj vzniká velmi jednoduše, například když zahraniční investor nakoupí na českém trhu státní nebo firemní dluhopis nebo když si uloží své peníze do tuzemské banky.
„Oproti roku 2017, kdy překročil hranici 90 % HDP, jde o poměrně výrazné zlepšení tohoto ukazatele,“ dodává Dufek.
Rostou především úvěry podniků
Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci loňska 16,1 procenta. Dluh vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí snížil kvůli poklesu objemu dluhopisů držených zahraničními investory a také kvůli splácení dřívějších finančních úvěrů.
Zahraniční zadlužení bank včetně ČNB kleslo na 44,8 procenta z celkového zadlužení. Bylo za tím snížení přijatých krátkodobých zahraničních vkladů obchodními bankami ke konci roku.
Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené vklady a dluhopisy. V souhrnu představují 55,5 procenta.
Na vývoji zahraničního dluhu je podle Dufka vidět, že cizinci do české ekonomiky nainvestovali v posledních letech hodně peněz, nicméně svoji pozici už dál nenavyšují. „Jestli něco roste, tak jsou to především úvěry podniků, které v zahraničí lákají levnější půjčky. Se zpomalováním ekonomiky však lze předpokládat, že i tento zájem začne postupně vyprchávat a poptávka po úvěrech na čas zvolní. Zahraniční dluh ČR by se mohl brzy dostat pod hranici 80 procent HDP,“ uvedl.
