Winterkorn pomáhal utajit manipulace s emisemi, tvrdí německý list

Bývalý generální ředitel německého automobilového koncernu Volkswagen Martin Winterkorn věděl o manipulaci s měřením emisí ještě předtím, než problém odhalily americké úřady a podílel se na jejím utajování. S odvoláním na důvěrné dokumenty z podniku o tom informoval německý list Bild am Sonntag.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Volkswagen následně přiznal, že software instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut, včetně asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Winterkorna podle informací listu Bild am Sonntag o tomto ilegálním softwaru již koncem loňského července informovali pracovníci, kteří software vyvinuli. Winterkorn prý souhlasil s tím, aby zaměstnanci Volkswagenu při jednáních o této problematice v USA poskytovali pouze neúplné informace.

Německá prokuratura v červnu začala Winterkorna vyšetřovat kvůli podezření z manipulace s finančním trhem. Podle červnové zprávy úřadu se vyšetřování odvíjí od „dostatečných dokladů“, že Volkswagen nesplnil povinnost informovat investory o případných negativních finančních dopadech skandálu před loňským 22. zářím, kdy se automobilka k manipulaci přiznala. Představitel státního zastupitelství v německém Braunschweigu Klaus Ziehe sdělil, že Winterkorn je zatím v pozici obviněného.

Winterkorn loni v září v důsledku skandálu odstoupil z funkce, v čele koncernu ho nahradil Matthias Müller. Volkswagen si dal na výdaje spojené s řešením skandálu stranou 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB ale v létě odhadl, že skandál bude stát automobilku 25-35 miliard eur (675-945 miliard korun).

Volkswagen už v červnu přistoupil na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (368 miliard korun). V srpnu se navíc dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní také své americké prodejce. Podle zdrojů agentury Reuters automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů.

Majitelé dotčených vozů v USA se podle červnové dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil. Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (123 tisíc až 241 tisíc korun). Volkswagen však odmítá výzvy, aby podobným způsobem odškodnil také evropské zákazníky.

Soud v Braunschweigu tento týden uvedl, že investoři, kteří u něj zažalovali Volkswagen o odškodné za skandál kolem měření emisí, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard Kč). Skandál vedl k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu, což přineslo investorům značné ztráty. Investoři tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech neinformovalo včas. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...