V USA Volkswagen finančně odškodňuje. Pro Evropany stejný přístup odmítá

Generální ředitel Volkswagenu Matthias Müller odmítá výzvy, aby automobilka odškodnila zákazníky v Evropě za emisní skandál podobným způsobem jako zákazníky ve Spojených státech. Ti obdrží až čtvrt milionu korun, případně automobilka vůz i odkoupí zpět. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag Müller uvedl, že odškodnění evropských zákazníků po vzoru dohody v USA by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené a příliš nákladné.

„V Evropě je situace jiná,“ prohlásil šéf Volkswagenu Matthias Müller. Nápravu ve Spojených státech podle něj komplikují přísnější emisní limity. Dodal, že Volkswagen sice stojí na solidních finančních základech, ale vypořádat se s náklady na odškodnění evropských zákazníků po vzoru dohody v USA by pro něj bylo velmi těžké.

Člověk nemusí být matematik, aby poznal, že vyplacení odškodného v neomezeně vysokém rozsahu by Volkswagen přetížilo.
Matthias Müller
generální ředitel Volkswagenu

Dohoda o řešení skandálu v USA se týká zhruba 482 tisíc naftových vozů. Volkswagen tak skandál přijde v Americe až na 15,3 miliardy dolarů (zhruba 370 miliard korun). Většina amerických majitelů problémových vozů obdrží odškodné zhruba pět až deset tisíc dolarů (124 až 243 tisíc korun). Majitelé mohou rovněž požadovat, aby od nich Volkswagen automobily koupil zpět.

Volkswagenu přitom ještě zbývá v Americe vyřešit zbývajících 85 tisíc aut s třílitrovým motorem. Vedle toho v Evropě se skandál týká zhruba 8,5 milionu naftových vozů.

Müller nechce Volkswagen přetížit

„Na řešení naftové aféry v USA jsme si doposud dali stranou 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Volkswagen se nadále nachází v solidní finanční pozici. Ale člověk nemusí být matematik, aby poznal, že vyplacení odškodného v neomezeně vysokém rozsahu by Volkswagen přetížilo,“ řekl Müller.

K odškodnění evropských zákazníků ve středu automobilku vyzvala eurokomisařka pro vnitřní trh Elžbieta Bieńkowská, podle níž by bylo nespravedlivé, kdyby Volkswagen k zákazníkům v Evropě přistupoval odlišným způsobem než v USA. „Evropští zákazníci byli podvedeni stejně jako američtí zákazníci, takže je jenom poctivé nabídnout jim srovnatelné odškodnění,“ prohlásila eurokomisařka. Müller uvedl, že s Bieńkowskou ve čtvrtek o svých postojích hovořil.

Emisní skandál propukl loni v září, když americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc vozů. Po celém světě pak jde zhruba o 11 milionů naftových aut. Aféra se týká rovněž 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 2 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 16 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 16 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 21 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.