Výrobce vlaků TGV koupí za šest miliard eur vlakovou divizi společnosti Bombardier

Francouzský výrobce vlaků Alstom uzavřel předběžnou dohodu o převzetí vlakové divize kanadské strojírenské společnosti Bombardier. Za stoprocentní podíl v divizi Bombardier Transportation zaplatí 5,8 až 6,2 miliardy eur (144 až 154 miliard korun). Divize působí také v Česku, svůj výrobní závod má v České Lípě.

„Jsem velmi hrdý na to, že mohu oznámit převzetí podniku Bombardier Transportation, které představuje unikátní příležitost k posílení naší globální pozice na rostoucím trhu s mobilitou,“ komentuje obchod šéf francouzské společnosti Henri Poupart-Lafarge.

Kupní cena bude uhrazena zčásti v hotovosti a zčásti ve formě nových akcií Alstomu. Kanadský penzijní fond Caisse de dépôt et placement du Québec (CDPQ), který v divizi vlastní téměř třetinový podíl, by se měl po dokončení transakce stát největším akcionářem Alstomu s 18procentním podílem.

Převzetí divize Bombardier Transportation by Alstomu mohlo pomoci například v konkurenčním boji s čínskou společností CRRC, která nyní rozšiřuje své zahraniční aktivity. Divize Bombardier Transportation loni utržila téměř 11 miliard kanadských dolarů (190 miliard korun), přibližuje agentura AP.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire oznámení přivítal jako „vynikající zprávu pro Francii, Evropu a Kanadu“. Dodal, že se v úterý setká s výkonnou místopředsedkyní Evropské komise Margrethe Vestagerovou a převzetí, které potřebuje souhlas evropských úřadů, s ní probere.

Alstom, který je známý například výrobou rychlovlaků TGV, se v roce 2017 dohodl s německou průmyslovou skupinou Siemens na spojení železničních aktivit do společného podniku. Měl tak vzniknout evropský gigant ve výrobě vlaků, který by dokázal lépe obstát v mezinárodní konkurenci. Transakci však loni zablokovala Evropská komise, která měla obavy z negativních dopadů na hospodářskou soutěž.

Společnosti předpokládají, že by obchod mohly uzavřít v první polovině roku 2021, až jej schválí dozorčí orgány. Podle některých analytiků oslovených agenturou Reuters by opozice vůči dnes oznámené dohodě mohla být slabší než v případě smlouvy se Siemensem. Vysvětlují to tím, že Alstom a Bombardier mají na evropském trhu vysokorychlostních železnic a signalizace nižší společný podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...