Sňatek rychlovlaků? Siemens nabízí Alstomu vlaky výměnou za turbíny

Paříž – Dva největší výrobci rychlovlaků francouzský Alstom a německý Siemens jednají o výměně částí svých divizí. Alstom, kterému ubývají zakázky, se chce zbavit divize pro výrobu turbín a dalších energetických zařízení. Zájem má americká General Electric (GE) a Siemens, uvedl francouzský ministr hospodářství Arnau Montebourg. Siemens výměnou za energetickou divizi Alstomu nabízí část své výroby vlaků a blíže nespecifikovanou částku v hotovosti. GE nabídla 13 miliard dolarů.

Alstom se po úbytku zakázek poohlížel po kupci energetické divize a zprvu se zdálo, že ho nalezne v Americe v podobě GE, pro niž odkoupení části Alstomu znamená příležitost pohltit konkurenci. Se svou nabídkou však přišel tradiční rival francouzského koncernu, německý Siemens. Jeho zásupci oznámili, že mají zájem o jednání a že jí napsali dopis, aby „signalizovali svou ochotu diskutovat o budoucích strategických příležitostech“.

Siemens nabídl Alstomu výměnu divizí, jejímž výsledkem by mohlo být ukončení německo-francouzské rivality, neboť by se každý koncern soustředil na jiné odvětví. Alstom by za energetiku dostal kromě peněz také polovinu dopravní divize Siemensu. Deník Le Figaro uvedl, že by se mělo jednat o část, která vyrábí rychlovlaky a lokomotivy. „Vznikli by dva evropští a světoví šampioni v energetice a dopravě – jedním by byl Siemens, druhým Alstom,“ přiblížil myšlenku francouzský ministr Montebourg.

Vedení Alstomu poté, co se německý koncern ozval, odložila jednání s druhým zájemcem. Podle zdroje agentury Reuters ale i nadále platí, že hlavním zájemcem o odkoupení části Alstomu je General Electric: „Alstom dostal pevnou nabídku od GE a Siemens projevil zájem. Není to na stejné úrovni.“

Prodej části Alstomu velice zajímá francouzskou vládu. V neděli o plánech firmy jednali ministři, podle úřadu prezidenta Francoise Hollanda se zabývali možnými dopady prodeje energetické divize na francouzskou energetickou bezpečnost. Stát je podle prezidentova úřadu pro Alstom důležitý především jako vlastník jeho největších zákazníků – státních železnic SNCF a polostátní elektrárenské společnosti EDF. V minulosti také stát firmu, která se dostala do hospodářských problémů, zachránil a zajistil její restrukturalizaci. Již tehdy o ni Siemens měl zájem, což se ale nezamlouvalo řediteli Alstomu Patricku Kronovi ani tehdejšímu prezidentovi Nicolasi Sarkozymu.

Alstom patří k významným železničním výrobcům a v mnoha ohledech průkopníkům. Z jeho dílny pochází rychlovlaky jezdící ve Francii, Španělsku či Itálii. Pozice firmy ještě stoupla v minulém desetiletí poté, co od Fiatu převzala i výrobu vlaků s naklápěcí skříní systému Pendolino. Případný zisk části Siemensu, která vyrábí vysokorychlostní vlaky, by znamenal, že se pod křídla Alstomu dostanou i soupravy ICE (resp. Velaro), s nimiž Siemens v posledních letech slavil úspěchy a kromě Německa jezdí například v Rusku, Číně či Španělsku. Alstom by také mohl získat výrobu lokomotiv Taurus, resp. jejich nástupců Vectron. Siemens si ale v případě, že by své rychlovlaky skutečně vyměnil za energetickou divizi Alstomu, chce ponechat výrobu regionálních vlaků. Těmi by tak francouzské strojírně nadále konkuroval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 21 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...