Vláda v Římě zachrání další italskou banku. Popolare di Bari dostane 900 milionů eur

Italská vláda poskytne až 900 milionů eur (téměř 23 miliard korun) na záchranu zadlužené družstevní banky Popolare di Bari, informovala agentura Reuters. Banka minulý týden oznámila, že bezodkladně potřebuje finanční injekci až jednu miliardu eur. V pátek ji italská centrální banka umístila kvůli rostoucím kapitálovým ztrátám pod zvláštní správu.

Italský kabinet v neděli pozdě večer schválil dekret, podle kterého ministerstvo financí poskytne peníze státem vlastněnému finančnímu ústavu Banca del Mezzogiorno-Mediocredito Centrale (MCC). Ten pak bude financovat zvýšení kapitálu banky Popolare di Bari.

Popolare di Bari je jednou ze dvou velkých zbývajících družstevních bank, které se teprve chystají přijmout vládní reformu z roku 2015, jejímž cílem je zlepšit řízení a odpovědnost za vedení banky. V poslední pololetní zprávě vykázala banka se 3000 zaměstnanců a s 341 pobočkami ve střední a jižní Itálii problematické úvěry za 1,2 miliardy eur. Vykázané ztráty činily v první polovině roku 506 milionů eur.

Hnutí pěti hvězd navrhlo znárodnění

Generální ředitel banky Vincenzo De Bustis minulý týden uvedl, že problematické úvěry představují už čtvrtinu půjček banky. Šéf nejsilnější italské vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi Di Maio se vyslovil pro znárodnění Popolare di Bari.

V Evropské unii jsou bankovní vklady pojištěny až do výše 100 tisíc eur na klienta a banku. Podle zpráv z italského tisku, na něž se odvolává agentura DPA, ale zhruba 70 tisíc malých střadatelů neuložilo své peníze na spořicí účty, ale nakoupili v Popolare di Bari bankovní podílové listy. Na ně se pojištění nevztahuje, takže pokud banka zkrachuje, přijdou tito lidé o všechno. To by podle DPA mohlo vést k závažným sociálním problémům v regionu zaostalého italského jihu.

Italský stát musel od roku 2016 zachraňovat tamní banky opakovaně. Došlo i na nejstarší peněžní ústav na světě Monte dei Paschi di Siena. Tehdy opoziční strana M5S akci označila za plýtvání penězi daňových poplatníků. Banky v zemi nashromáždily mnoho problematických půjček kvůli dlouhodobému hospodářskému útlumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...