Záchrana banky Monte dei Paschi si od italské vlády vyžádá asi až 6,5 miliardy eur

Italská banka Monte dei Paschi bojuje o svou budoucnost. Na jejím přežití se má podílet i italská vláda, která zřejmě bude muset vynaložit více prostředků, než se čekalo. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje totiž uvedla, že na záchranu banky od vlády půjde až 6,5 miliardy eur (175,6 miliardy korun).

Třetí největší italské bance se nepodařilo získat pět miliard eur od soukromých investorů, jak si naplánovala, a tak požádala minulý týden o státní podporu.

Jenomže Evropská centrální banka (ECB) v pondělí oznámila, že Monte dei Paschi bude muset místo dříve uváděných pěti miliard eur zvýšit kapitál o 8,8 miliardy eur.

Reuters nyní uvádí, že stát bude muset asi vynaložit až 6,5 miliardy eur na záchranu banky. V případě takové finanční injekce získá v bance podíl kolem 70 procent. „De facto se bavíme o znárodnění. Bude ji řídit stát,“ poznamenal ředitel finančních trhů Creditas Roman Koděra.

Zbývajících 2,3 miliardy eur by měla banka získat z přeměny podřízených dluhopisů ve vlastnictví institucionálních investorů na akcie, jak požadují nová pravidla EU. Ta mimo jiné určují, jak postupovat v případě bankovní krize.

Dvacetimiliardový fond

Pád třetí největší italské banky by ohrozil úspory tisíců lidí a mohl by vyvolat krizi finančního systému v zemi. Tamní vláda už proto schválila vytvoření fondu za 20 miliard eur, který by měl pomoct jak Monte dei Paschi, tak i dalším bankám s nedostatkem kapitálu.

„Tato intervence je důležitá ze dvou důvodů. Za prvé umožňuje co největší ochranu úspor. Za druhé je taky naším cílem posílit bankovní systém, aby byl spolehlivější,“ prohlásil italský premiér Paolo Gentiloni.

Monte dei Paschi
Zdroj: Reuters

Monte dei Paschi je nejstarší bankou na světě, v posledních zátěžových testech letos v létě ale byla označena za nejslabší banku v Evropě. Monte dei Paschi se podobně jako další italské banky potýká s velkým objemem nesplácených úvěrů.

„Monte Dei Paschi má 23 miliard eur špatných úvěrů a drtivá většina z nich pochází ještě z doby před finanční krizí roku 2008. Tehdy se úvěry poskytovaly za podstatně měkčích podmínek,“ přiblížil analytik UniCredit Pavel Sobíšek.

  • Banka požádala o preventivní rekapitalizaci, což je druh státního zásahu do banky, která má potíže, ale je stále solventní.

Minulý týden banka upozornila, že by už do čtyř měsíců mohla vyčerpat veškerou svou hotovost. Do té doby se předpokládalo, že s hotovostí vystačí asi 11 měsíců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...