Jádro je prioritou české vlády, která jej považuje za nizkoemisní a čistý zdroj, uvedl po úterním setkání s prezidentem republiky Milošem Zemanem premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet také v pondělí přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech byla věnována i Devadesátka ČT24.
Vláda udělala krok směrem k novému jadernému bloku. Nyní ale začne složité vyjednání v Bruselu
75 minut
Devadesátka ČT24: Stavba nového bloku v Dukovanech
Kabinet hnutí ANO a ČSSD přijal návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, aby je měl připravené pro schvalovací proces s Evropskou komisí.
Právě tato etapa v Bruselu bude nejtěžším krokem: obhájit zde smlouvy a další postup Česka, soudí místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani. Uznává, že jádro nyní není příliš podporovaná technologie, ale věří, že převáží jeho přínos ve snížení emisí až na nulu v roce 2050.
Čeká, že proti jádru bude silná opozice, proto je nutno se na proces obhajoby dobře připravit. „Důležité je, aby nebylo možno projekt pohřbít na procesních pochybeních,“ zdůraznil v pořadu Devadesátka Cyrani. Těch se bude podle něho snažit využít například Rakousko, které je tradičním odpůrcem jaderné energie. Pokud se podaří tímto procesem projít a dostat souhlas „k volnému průběhu“, bude to stačit, protože pak už Česko zajistí další zdárný postup.
Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský k šancím Česka uspět s jádrem uvedl, že to bude extrémně těžké. A to proto, že v prosinci jaderná energie vypadla z dokumentů jako dlouhodobý čistý zdroj. Navíc Evropská komise, Evropská rada i Evropský parlament i každá členská země mají svoji odlišnou vizi. Proti jádru se staví dlouhodobě Rakousko, Německo či třeba Lucembursko. Podporu by Česko naopak mohlo získat u zemí V4 či u Francie.
- Pátý blok elektrárny v Dukovanech by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
- Zdroj: ČTK
Vládní zmocněnec pro jadernou energii Jaroslav Míl v pořadu uvedl, že stát se nyní snaží v jednom dokumentu pro EU zodpovědět všechny možné otázky a zefektivnit a zrychlit tak celý schvalovací proces.
Připomněl, že v Evropě se odstavují mnohé energetické zdroje (uhelné i jaderné), takže bude v budoucnu obtížné vůbec někde elektrický proud získat, aby se ekonomika nezastavila. Dojde podle něho také k růstu cen elektřiny, protože jsou odstavovány levné zdroje a nahrazovány dražšími nebo méně stabilními. Cílem Česka tak podle Míla je, aby si stát zajistil dodávky elektřiny a také to, aby za ně spotřebitelé neplatili zbytečně mnoho.
Rovněž předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová věří, že na konci celého složitého procesu bude to, že stát dokáže zajistit dostatek elektřiny a za rozumné ceny.
Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Je to krajní řešení pro případ, že by se stát za čtyři roky rozhodl, že v projektu nechce pokračovat, pak by projekt přešel do vlastnictví státu, který by uhradil ČEZu ztracené náklady, přiblížil smysl zástupce energetické firmy.
V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny. Chce ho připravit do konce června.
„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ sdělil ministr.
Zástupce ČEZu: Stát získá zásadní komoditu
Cyrani soudí, že o smlouvě se bude ještě dlouho vyjednávat, až do závěru první etapy, která končí v roce 2024. Cílem je, aby pro stát, spotřebitele i ČEZ a jeho investory (firma je ze 70 procent státní, zbytek drží drobní soukromí investoři) byla výhodná.
Stát získá elektřinu pod svoji kontrolu za určenou cenu, řekl Cyrani. Dodal, že všechny prognózy vycházejí z toho, že elektřiny bude spíše nedostatek a její cena dlouhodobě poroste. Stát pak bude mít k dispozici elektřinu z celého jednoho bloku.
Podle současných záměrů by měl nový blok začít pracovat ve zkušebním provozu v roce 2036, v plném pak o dva roky později. Zástupce ČEZu připustil, že nikdo nyní neví, jak bude v té době fungovat trh s elektřinou, ale stát tak získá jednu ze zásadních komodit.
Kolik to může stát?
Náklady na výstavbu nového jaderného bloku se odhadují na 140 až 160 miliard korun, ale celkovou částku ukáže podle Cyraniho až chystané výběrové řízení na výstavbu.
Dodal, že je o něj velký zájem, jako o každou velkou zakázku tohoto typu. Očekává plnohodnotnou soutěž pěti adeptů. Podle dostupných informací jde o americký Westinghouse, korejský Korea Hydro & Nuclear Power, ruský Rosatom, čínský CGN nebo francouzský EdF.
O financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Pohledem poslanců
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) v pořadu kritizovala, že vláda o dalším postupu rozhodla, aniž k tomu zasedala stálá poslanecká komise a že její zástupci neměli k dispozici podklady. „Proces ztratil poslaneckou kontrolu,“ uvedla. Považuje ho proto za netransparentní.
Poslankyně kritizuje, že se stát pouští do investičně nákladného projektu. Výstavba nového bloku by měla podle ní počkat až na novou energetickou koncepci státu i na závěry uhelné komise, která projednává varianty opuštění uhlí. Uvedla také, že Evropa jde jinou cestou než Česko.
Člen podvýboru pro energetiku Leo Luzar (KSČM) zdůraznil, že kroky vlády jsou velmi nutné a potřebné a nelze je odkládat. Jinak se hazarduje s tím, kolik by Češi v budoucnu platili za elektřinu. Věří, že poslanci budou brzo mít potřebné podklady. Jeho strana je pro dostavbu jaderného bloku. Připomněl, že také jaderní technici odcházejí do důchodu a hrozí ztráta jaderného know-how.
