Česko musí v nejbližší době přijmout zásadní rozhodnutí ohledně dalšího rozvoje jaderné energie. Ve hře je jak stavba nových reaktorů, tak modernizace a prodloužení životnosti těch stávajících. Hostem Událostí, komentářů proto byla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
O Dukovanech se mluví v souvislosti s prodloužením životnosti. A politici střílí deseti lety sem, deseti lety tam. To je to tak jednoduché administrativní rozhodnutí u jaderné elektrárny?
Copak administrativně to jednoduché je, ale jak k tomu případnému povolení bude schopna elektrárna technicky dostát a jestli bude mít dost lidí, aby se o ni postarali tak, aby byla za všech okolností bezpečná a spolehlivá, to už tak jednoduché není. To znamená, dneska říct, jaderná elektrárna Dukovany bude pracovat 60 let, je něco mezi velmi dobrým přáním a něčím, kam by ta elektrárna asi směřovat měla, ale jistota to není.
Co tomu může technicky zabránit, aby byla prodloužena životnost jaderné elektrárny v Dukovanech?
Například stále se zpřísňující požadavky na bezpečnost. A v jistou chvíli si provozovatel může říct – a máme pro to několik případů z poslední doby ze Spojených států amerických – že už se mu to nevyplatí. Zejména jak se bude ten nutný konec života elektrárny blížit. To znamená, investovat do posledních deseti let je záležitost, která je velmi křehká na to, jak si ji provozovatel spočítá a vyhodnotí. Protože ví, že čím blíž bude konci života elektrárny, tím menší má naději na to, že se mu vrátí nutné investice do bezpečnosti.
Kdy to budeme vědět, jestli je možné životnost Dukovan prodloužit nebo ne?
Zkusíme si trošku popsat, jak to vlastně s povolením k provozu elektrárny je. Každých deset let probíhá komplexní periodické přehodnocení bezpečnosti, kde se stav elektrárny posuzuje ještě daleko pečlivěji, než je to v každodenním hodnocení, protože na bezpečnost se musíte dívat každý den. Dukovanské bloky periodické hodnocení bezpečnosti mají za sebou, proběhla mezi lety 2015–2017. Další takové hodnocení bude tedy 2025–27.
Co to bude znamenat?
V té chvíli se bude rozhodovat o tom, jestli elektrárna má na to, aby mohla aspirovat na dalších deset let. Na to, co se předpokládá ve Státní energetické koncepci, tedy že ten první nejstarší blok půjde do penze někde okolo roku 2035. A stejně to proběhne, pokud provozovatel bude chtít provozovat do roku 2045, což tak vypadá, okolo toho roku 2035. Ty investice nebudou malé. A ještě navíc provozovatel, tedy skupina ČEZ má poměrně málo kam se obrátit pro zkušenosti.
Je to spíš politické nebo odborné rozhodnutí? Rozhodnutí o dostavbě všechny vlády neustále posouvají. Teď se znovu mluví o prodloužení životnosti. Premiér Andrej Babiš několikrát svá stanoviska měnil. Opravdu chce vláda prodloužit životnost nebo bude dostavovat a zároveň prodlužovat?
To bych také ráda věděla. Ale z mého technického pohledu to jsou dva paralelní procesy, protože provozovatel legitimně aspiruje na to, to zařízení využívat tak dlouho, jak to bude možné. Konec konců je to stroj na peníze pro něj, kromě jiného.
Ale musíme si uvědomit, že tím vlastně příliš času nezískáme. Bude-li se odkládat stavba nového bloku v Dukovanech, může se dostat do potíží vládní plán na rozvoj jaderné energetiky jako jediného nízkoemisního zdroje pro základní zatížení. O tom mluvím kvůli našim klimatickým závazkům. Tento plán se může dostat do potíží ve chvíli, kdy bude potřeba začít stavět na Temelíně, jako náhrada stávajících bloků. Ovšem chápu, že dohlédnout do roku 2045, kdy by vzhledem k plánované životnosti Temelína už tam měly být započaty vážné přípravy se stavbou nového bloku, je něco, co dnešní politickou reprezentaci mnoho netrápí.
Co se bude dít, když vláda rozhodne o dostavbě? Povolovací řízení trvají dlouho a začne se stavět nejdřív v roce 2040. Do té doby budeme muset elektřinu dovážet?
To také hodně záleží na tom, jakým způsobem se postavíme k našim klimatickým závazkům a také, jakým způsobem se postavíme ke konkurenčnímu zápasu našich uhelných elektráren a tepláren o uhlí. Možností moc nemáme. Ano, dovoz je jedna z variant až na to, že evropská infrastruktura je ve velmi podobném stavu, jako ta česká. To znamená, že okolo roku 2030, 2040 podle dnešních znalostí nebude odkud dovézt.
- Vystudovala České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (1985); v roce 2000 získala na FJFI doktorát.
- Předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je od 1. listopadu 1999. Do čela úřadu nastoupila v době, kdy dodavatelské firmy dokončovaly první blok jaderné elektrárny Temelín. Několik let zpožděná a prodražující se stavba narážela na odpor mnoha tuzemských i zahraničních aktivistů.
- Kromě dohledu nad jadernou bezpečností Drábovou láká také politika, v té komunální se pohybuje už dlouho. Členkou zastupitelstva městečka Pyšely na Benešovsku se stala v roce 1998 jako nezávislá, v současnosti je i místostarostkou (od roku 2010). V roce 2016 byla zvolena i ve volbách do krajských zastupitelstev. Kvůli sporu o neslučitelnost funkcí zastupitele a vysokého státního úředníka rezignovala v květnu 2017 na funkci středočeské zastupitelky.
Bude dostavba Dukovan znamenat jednoznačně zdražení elektřiny nebo ne?
No, to taky nemám křišťálovou kouli. Podívejte se, co dělají ceny elektřiny. Během tří let se od 35 euro za megawatthodinu posunuly k dnešním 60, protože je to cyklická záležitost. Jak jde ekonomický cyklus, tak s mírným zpožděním k tomu ekonomickému cyklu jdou ceny elektřiny. Takže do těch let, než se rozběhnou nové bloky, ekonomických cyklů zažijeme ještě několik, a jaký vliv to bude mít na cenu elektřiny, to si netroufám říct.
A kdo by si to mohl troufnout?
Neměl by si to troufat nikdo. Rozhodovat o tom, jestli nové bloky budou návratné ekonomicky na základě toho, kolik dnes stojí megawatthodina a kolik bude stát za 2, 3 roky, což je tak období, do kterého dobrý stratég dokáže dohlédnout, je buď naivní, anebo ti, co o té návratnosti mluví, se nepotkávají s realitou.
