Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny i s rozpočtem

Nahrávám video
OVM: Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny
Zdroj: ČT24

Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.

Návrhem investorského modelu výstavby nového jaderného zdroje v Česku se má vláda zabývat ke konci roku. Náklady na jeden zdroj se mají pohybovat kolem tří set miliard korun. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost ale není jisté, zda je tato investice nezbytná. „Svět se především v energetice radikálně mění a podle mě budeme muset energetickou koncepci přepracovat. Je otázka, zda investice do nových jaderných reaktorů bude dávat smysl,“ řekl v OVM Sedlák.

„Minulá vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s navyšováním jaderné energetiky na padesát procent, to si myslím, že je ekonomické riziko,“ řekl také ve vysílání České televize Sedlák.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner ale tvrdí, že se Česko bez jaderné energetiky neobejde, protože na evropském trhu hrozí nedostatek elektřiny - a to povede ke zvyšování její ceny pro konečného spotřebitele.

„Politici ani před volbami, když slibovali rozšíření jaderné energetiky, voličům neříkali, kdo to bude platit. Dnes je jasné, že bez výkupních cen nebo státních garancí se nové jaderné reaktory nepostaví, a je otázka, kolik to bude stát,“ upozornil v nedělních OVM Sedlák.

O tom, jaká bude v roce 2035 cena elektřiny, podle ministra nerozhoduje, jaký energetický mix v Česku v té době bude. „Tu ovlivňuje a bude ovlivňovat tržní cena této komodity. To znamená, jestli jí bude v Evropě a v našem okolí dostatek. Německo prochází výraznou strukturální změnou a je možné, že ji nebude chtít vyvážet. Polsko vyrábí 85 procent elektřiny z uhlí. Aby vyhovělo legislativním požadavkům na ekologii, bude to muset změnit. Rakousko je v zimním období deficitní,“ dodal Hüner. Pokud bude nedostatek elektřiny, je podle něj výrazné nebezpečí zvýšení její ceny.

Ministr plánuje výměnu odborníků

Současně plánuje i personální změny ve Stálém výboru pro jadernou energetiku, který je meziresortním koordinačním a poradním orgánem vlády, kterému předsedá ministr průmyslu.

„Chystáme změny. Připravuji se svými kolegy materiál do vlády, kterou seznámíme s mezičasovým výsledkem. Nedá se říct, že bych nebyl spokojen s fungováním výboru, ale ten požadavek bude na trošku jiný odborný typ lidí, než tomu bylo dosud. Bude to co nejdříve, to znamená, že začátkem června půjde návrh do vlády. Je na ní, jaký zvolí další postup, a tím pádem i složení tohoto výboru,“ uvedl v OVM ministr v demisi Hüner.

Státní energetická koncepce počítá s dostavbou dalšího jaderného bloku do roku 2035. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že příprava má už teď minimálně dvouleté zpoždění. Hüner je přesvědčen, že dostavba nového jaderného bloku se do roku 2035 stihne.

„Se zpožděním se počítá. Původní předpoklad byl, že by to dílo bylo dokončeno v roce 2033. Vše pro to uděláme, aby to v roce 2035 bylo, já tomu věřím,“ dodal ministr průmyslu v nedělních OVM.

Jaké by to bylo bez jádra
Zdroj: SERI (Sustainable Europe Research Institute)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou, akcie oslabují

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o devět procent a nacházela se nedaleko 73 dolarů (1500 korun) za barel. Výrazně roste také cena zlata či plynu, naopak akcie padají, reaguje i bitcoin.
07:59Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...