Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny i s rozpočtem

Nahrávám video

Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.

Návrhem investorského modelu výstavby nového jaderného zdroje v Česku se má vláda zabývat ke konci roku. Náklady na jeden zdroj se mají pohybovat kolem tří set miliard korun. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost ale není jisté, zda je tato investice nezbytná. „Svět se především v energetice radikálně mění a podle mě budeme muset energetickou koncepci přepracovat. Je otázka, zda investice do nových jaderných reaktorů bude dávat smysl,“ řekl v OVM Sedlák.

„Minulá vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s navyšováním jaderné energetiky na padesát procent, to si myslím, že je ekonomické riziko,“ řekl také ve vysílání České televize Sedlák.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner ale tvrdí, že se Česko bez jaderné energetiky neobejde, protože na evropském trhu hrozí nedostatek elektřiny - a to povede ke zvyšování její ceny pro konečného spotřebitele.

„Politici ani před volbami, když slibovali rozšíření jaderné energetiky, voličům neříkali, kdo to bude platit. Dnes je jasné, že bez výkupních cen nebo státních garancí se nové jaderné reaktory nepostaví, a je otázka, kolik to bude stát,“ upozornil v nedělních OVM Sedlák.

O tom, jaká bude v roce 2035 cena elektřiny, podle ministra nerozhoduje, jaký energetický mix v Česku v té době bude. „Tu ovlivňuje a bude ovlivňovat tržní cena této komodity. To znamená, jestli jí bude v Evropě a v našem okolí dostatek. Německo prochází výraznou strukturální změnou a je možné, že ji nebude chtít vyvážet. Polsko vyrábí 85 procent elektřiny z uhlí. Aby vyhovělo legislativním požadavkům na ekologii, bude to muset změnit. Rakousko je v zimním období deficitní,“ dodal Hüner. Pokud bude nedostatek elektřiny, je podle něj výrazné nebezpečí zvýšení její ceny.

Ministr plánuje výměnu odborníků

Současně plánuje i personální změny ve Stálém výboru pro jadernou energetiku, který je meziresortním koordinačním a poradním orgánem vlády, kterému předsedá ministr průmyslu.

„Chystáme změny. Připravuji se svými kolegy materiál do vlády, kterou seznámíme s mezičasovým výsledkem. Nedá se říct, že bych nebyl spokojen s fungováním výboru, ale ten požadavek bude na trošku jiný odborný typ lidí, než tomu bylo dosud. Bude to co nejdříve, to znamená, že začátkem června půjde návrh do vlády. Je na ní, jaký zvolí další postup, a tím pádem i složení tohoto výboru,“ uvedl v OVM ministr v demisi Hüner.

Státní energetická koncepce počítá s dostavbou dalšího jaderného bloku do roku 2035. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že příprava má už teď minimálně dvouleté zpoždění. Hüner je přesvědčen, že dostavba nového jaderného bloku se do roku 2035 stihne.

„Se zpožděním se počítá. Původní předpoklad byl, že by to dílo bylo dokončeno v roce 2033. Vše pro to uděláme, aby to v roce 2035 bylo, já tomu věřím,“ dodal ministr průmyslu v nedělních OVM.

Jaké by to bylo bez jádra
Zdroj: SERI (Sustainable Europe Research Institute)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 2 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 10 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 12 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 18 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.