Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny i s rozpočtem

46 minut
OVM: Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny
Zdroj: ČT24

Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.

Návrhem investorského modelu výstavby nového jaderného zdroje v Česku se má vláda zabývat ke konci roku. Náklady na jeden zdroj se mají pohybovat kolem tří set miliard korun. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost ale není jisté, zda je tato investice nezbytná. „Svět se především v energetice radikálně mění a podle mě budeme muset energetickou koncepci přepracovat. Je otázka, zda investice do nových jaderných reaktorů bude dávat smysl,“ řekl v OVM Sedlák.

„Minulá vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s navyšováním jaderné energetiky na padesát procent, to si myslím, že je ekonomické riziko,“ řekl také ve vysílání České televize Sedlák.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner ale tvrdí, že se Česko bez jaderné energetiky neobejde, protože na evropském trhu hrozí nedostatek elektřiny - a to povede ke zvyšování její ceny pro konečného spotřebitele.

„Politici ani před volbami, když slibovali rozšíření jaderné energetiky, voličům neříkali, kdo to bude platit. Dnes je jasné, že bez výkupních cen nebo státních garancí se nové jaderné reaktory nepostaví, a je otázka, kolik to bude stát,“ upozornil v nedělních OVM Sedlák.

O tom, jaká bude v roce 2035 cena elektřiny, podle ministra nerozhoduje, jaký energetický mix v Česku v té době bude. „Tu ovlivňuje a bude ovlivňovat tržní cena této komodity. To znamená, jestli jí bude v Evropě a v našem okolí dostatek. Německo prochází výraznou strukturální změnou a je možné, že ji nebude chtít vyvážet. Polsko vyrábí 85 procent elektřiny z uhlí. Aby vyhovělo legislativním požadavkům na ekologii, bude to muset změnit. Rakousko je v zimním období deficitní,“ dodal Hüner. Pokud bude nedostatek elektřiny, je podle něj výrazné nebezpečí zvýšení její ceny.

Ministr plánuje výměnu odborníků

Současně plánuje i personální změny ve Stálém výboru pro jadernou energetiku, který je meziresortním koordinačním a poradním orgánem vlády, kterému předsedá ministr průmyslu.

„Chystáme změny. Připravuji se svými kolegy materiál do vlády, kterou seznámíme s mezičasovým výsledkem. Nedá se říct, že bych nebyl spokojen s fungováním výboru, ale ten požadavek bude na trošku jiný odborný typ lidí, než tomu bylo dosud. Bude to co nejdříve, to znamená, že začátkem června půjde návrh do vlády. Je na ní, jaký zvolí další postup, a tím pádem i složení tohoto výboru,“ uvedl v OVM ministr v demisi Hüner.

Státní energetická koncepce počítá s dostavbou dalšího jaderného bloku do roku 2035. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že příprava má už teď minimálně dvouleté zpoždění. Hüner je přesvědčen, že dostavba nového jaderného bloku se do roku 2035 stihne.

„Se zpožděním se počítá. Původní předpoklad byl, že by to dílo bylo dokončeno v roce 2033. Vše pro to uděláme, aby to v roce 2035 bylo, já tomu věřím,“ dodal ministr průmyslu v nedělních OVM.

Jaké by to bylo bez jádra
Zdroj: SERI (Sustainable Europe Research Institute)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 55 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 5 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 21 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 22 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...