Tým expertů by měl koncem března předložit stanovisko pro vládu, jak financovat nový jaderný blok v Česku. Tedy jak dát do pohybu největší zakázku v historii Česka, kde se náklady odhadují na 200 až 300 miliard korun. V pořadu Byznys ČT24 uvedl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO), že se vybírá ze tří základních variant. Už v minulosti přitom polostátní energetická společnost ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou nových bloků Temelína kvůli sporům o státní garanci.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý uvedl ve čtvrtek na mezinárodním energetickém fóru, že dřívější představa současného předsedy vlády v demisi Andreje Babiše (ANO) o tom, že si má nový jaderný blok zaplatit sama energetická společnost ČEZ, je fikcí.
Výstavbu nového jaderného bloku čistě z peněz ČEZu, kde stát vlastní zhruba 70 procent akcií, podporoval Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace ČEZu.
Jak financovat, jak změnit ČEZ
Nejčastěji se zmiňuje varianta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. „Nový ČEZ“, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZu, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZu odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.
Ministr Hüner uvedl, že v tuto chvíli žádnou z variant nepreferuje a čeká právě na stanovisko stálého výboru pro energetiku, kde jsou zastoupeni technici i ekonomové. Představeno by mělo být na zasedání výboru 26. března, dodal.
Je vhodný čas na výstavbu, soudí Dlouhý
Komora podle Dlouhého výstavbu nového zdroje podporuje. „Jaderný zdroj bychom měli postavit,“ řekl Dlouhý. Podle něj jsou v Česku pro stavbu vhodné společenské podmínky, které v okolních zemích nejsou. Stavba by navíc měla přínos pro český průmysl a ekonomiku, uvedl.
- 2014: společnost ČEZ zrušila tendr
2025: původní plány na dokončení
200–300 miliard korun: odhady nákladů
30–40 let: plánovaná životnost - Zdroj: ČT24
To, že se v Evropě nové jaderné zdroje příliš nestaví, označil Dlouhý za irelevantní. Komora podle něj nechce ze sebe dělat energetické odborníky, myslí si ale, že podobná instituce by měla mít na budoucnost české energetiky názor.
Stavbu nového jaderného zdroje v Česku ve čtvrtek podpořil také šéf tuzemské společnosti Innogy Energie Tomáš Varcop. „Ač plynař, věřím na jádro. Myslím si, že by bylo dlouhodobě špatně vzdávat se našeho know-how v této oblasti,“ uvedl. Skupina Innogy je největším tuzemským distributorem plynu.
Jiří Feist, ředitel pro strategii firmy EP Energy z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského upozornil, že případné odsunutí rozhodnutí o novém jaderném bloku za rok 2030 by znamenalo, že zkušenost pracovníků se stavbou bloků by už neexistovala.
EPH předloni vstoupil do vlastnické struktury společnosti Slovenské elektrárne. Na Slovensku jsou aktuálně dokončovány dva bloky v jaderné elektrárně Mochovce. Dostavba elektrárny se proti původním odhadům zpozdila a náklady na projekt výrazněji stouply. „Jeden z největších problémů dostavby Mochovců je, že to dostavují ti, kteří dostavovali Temelín. Dnes už jsou většinou v penzi,“ dodal Feist. Jihočeskou elektrárnu ČEZ spustil v prosinci 2000, maximálního výkonu dosáhla poprvé v roce 2003.
