ČEZ zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Temelína

Praha – Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou pro dostavbu jaderných bloků v jihočeské elektrárně.

„Představenstvo akciové společnosti ČEZ dnes na svém mimořádném zasedání rozhodlo o zrušení zadávacího řízení na dostavbu třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně,“ oznámil na tiskové konferenci generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Společnost poslala písemné rozhodnutí oběma uchazečům v soutěži - americkému koncernu Westinghouse a ruskočeskému konsorciu MIR.1200. Tím bylo řízení ukončeno.

Důvodem zrušení tendru je podle ČEZu neutěšená situace na energetickém trhu, ale také neochota české vlády výstavbu v Temelíně finančně podpořit. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,“ prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Stát se zaručit nechce

Rozhodnutí ČEZu se podle analytika Patria Direct Tomáše Sýkory dalo čekat. „Energetický trh se za poslední roky skutečně hodně změnil,“ říká. Po havárii ve Fukušimě následoval poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny. V době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, teď klesla ke 32 eurům. Aby se stavba dvou bloků v Temelíně vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70 eur za megawatthodinu, anebo státní podporu.  

„Aby byl projekt rentabilní, stát by musel doplácet miliardy,“ potvrzuje Sýkora. Ve výsledku by v takovém případě na projekt doplatili daňoví poplatníci, potažmo spotřebitelé elektřiny. O státní garance přitom žádal i šéf ČEZu, ten nedávno prohlásil, že si nedovede představit dostavbu Temelína bez podpory státu. 

Vláda ale včera po svém jednání dala jasný signál, že státní garance firmě neposkytne. Premiér Sobotka to zdůvodnil: „Záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla.“ 

MIR.1200: Soudit se s Českem nebudeme

Beneš dnes ujistil, že pro ČEZ nebude mít zrušení tendru žádné finanční následky: „České zákony i podmínky tendru jsou napsány tak, že my máme právo tendr zrušit bez toho, aby po nás uchazeči chtěli nějaké náklady.“ To potvrdil i mluvčí konsorcia MIR.1200 Aleš Pospíšil: „Investor v duchu smlouvy měl právo takto postupovat. Rozhodně není naším cílem se soudit s českým státem.“ Firma přitom do příprav na projekt investovala skoro miliardu korun. Teď ale věří, že v budoucnu přece jen k dostavbě Temelína dojde. V to věří i šéf ČEZu. 

Podle Beneše totiž projekt na dostavbu Temelína dneškem úplně nekončí. „Procedura výběru dodavatele je podmnožina celého projektu. Na projektu tedy budeme dál pokračovat. Budeme dál rozvíjet jadernou energetiku ve prospěch státní energetické koncepce,“ řekl Beneš. „Já jsem optimista a věřím, že všechny bloky, o kterých jsme hovořili, se postupně dostaví,“ dodal. Skupina ČEZ v současnosti pracuje na projektech výstavby čtyř jaderných bloků – dva v Temelíně, jeden blok v Dukovanech a podílí se i na projektu jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.  

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. 

ČEZ se teď chce soustředit především na Dukovany, kterým za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle. Podle návrhu české energetické koncepce by se v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které by měly nahradit docházející uhlí. Beneš v této souvislosti poznamenal: „Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem.“  

I vláda se chce do budoucna soustředit právě na jadernou energetiku. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil premiér Sobotka. 

Zeman chce nový tendr

Prezident Miloš Zeman si myslí, že by se na Temelín měl vyhlásit úplně nový tendr. Podle něj by se ho dokonce mohli účastnit čtyři zájemci. „Tendru (nově vypsaného) by se kromě těch dvou existujících zúčastnil s vysokou pravděpodobností i investor z Jižní Koreje (vedle vyřazené Arevy - pozn. red.). Počkejme si na jejich nabídky, počkejme si na nový tendr. Čtyři jsou více než dva, je tedy naděje na snížení ceny,“ řekl prezident, který prý o případné investici jednal i s nejmenovaným jihokorejským politikem. 

  • I ministr průmyslu Jan Mládek dnes prohlásil, že počítá s tím, že firma vyhlásí do pěti let novou soutěž. A kdyby všechno šlo z hlediska vlády i expertů hladce, mohlo by k obnovení tendru dojít za dva až tři roky, uvedl v Ekonomice ČT24 ředitel divize strategie ČEZu Pavel Cyrani.

Reakce analytiků na zrušení tendru čtěte ZDE. K rozhodnutí ČEZu ukončit soutěž se vyjadřovali také politici - článek najdete ZDE. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025
Načítání...