Praha – Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou pro dostavbu jaderných bloků v jihočeské elektrárně.
„Představenstvo akciové společnosti ČEZ dnes na svém mimořádném zasedání rozhodlo o zrušení zadávacího řízení na dostavbu třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně,“ oznámil na tiskové konferenci generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Společnost poslala písemné rozhodnutí oběma uchazečům v soutěži - americkému koncernu Westinghouse a ruskočeskému konsorciu MIR.1200. Tím bylo řízení ukončeno.
Důvodem zrušení tendru je podle ČEZu neutěšená situace na energetickém trhu, ale také neochota české vlády výstavbu v Temelíně finančně podpořit. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,“ prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Stát se zaručit nechce
Rozhodnutí ČEZu se podle analytika Patria Direct Tomáše Sýkory dalo čekat. „Energetický trh se za poslední roky skutečně hodně změnil,“ říká. Po havárii ve Fukušimě následoval poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny. V době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, teď klesla ke 32 eurům. Aby se stavba dvou bloků v Temelíně vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70 eur za megawatthodinu, anebo státní podporu.
„Aby byl projekt rentabilní, stát by musel doplácet miliardy,“ potvrzuje Sýkora. Ve výsledku by v takovém případě na projekt doplatili daňoví poplatníci, potažmo spotřebitelé elektřiny. O státní garance přitom žádal i šéf ČEZu, ten nedávno prohlásil, že si nedovede představit dostavbu Temelína bez podpory státu.
Vláda ale včera po svém jednání dala jasný signál, že státní garance firmě neposkytne. Premiér Sobotka to zdůvodnil: „Záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla.“
MIR.1200: Soudit se s Českem nebudeme
Beneš dnes ujistil, že pro ČEZ nebude mít zrušení tendru žádné finanční následky: „České zákony i podmínky tendru jsou napsány tak, že my máme právo tendr zrušit bez toho, aby po nás uchazeči chtěli nějaké náklady.“ To potvrdil i mluvčí konsorcia MIR.1200 Aleš Pospíšil: „Investor v duchu smlouvy měl právo takto postupovat. Rozhodně není naším cílem se soudit s českým státem.“ Firma přitom do příprav na projekt investovala skoro miliardu korun. Teď ale věří, že v budoucnu přece jen k dostavbě Temelína dojde. V to věří i šéf ČEZu.
Podle Beneše totiž projekt na dostavbu Temelína dneškem úplně nekončí. „Procedura výběru dodavatele je podmnožina celého projektu. Na projektu tedy budeme dál pokračovat. Budeme dál rozvíjet jadernou energetiku ve prospěch státní energetické koncepce,“ řekl Beneš. „Já jsem optimista a věřím, že všechny bloky, o kterých jsme hovořili, se postupně dostaví,“ dodal. Skupina ČEZ v současnosti pracuje na projektech výstavby čtyř jaderných bloků – dva v Temelíně, jeden blok v Dukovanech a podílí se i na projektu jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.
Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie.
ČEZ se teď chce soustředit především na Dukovany, kterým za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle. Podle návrhu české energetické koncepce by se v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které by měly nahradit docházející uhlí. Beneš v této souvislosti poznamenal: „Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem.“
I vláda se chce do budoucna soustředit právě na jadernou energetiku. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil premiér Sobotka.
Zeman chce nový tendr
Prezident Miloš Zeman si myslí, že by se na Temelín měl vyhlásit úplně nový tendr. Podle něj by se ho dokonce mohli účastnit čtyři zájemci. „Tendru (nově vypsaného) by se kromě těch dvou existujících zúčastnil s vysokou pravděpodobností i investor z Jižní Koreje (vedle vyřazené Arevy - pozn. red.). Počkejme si na jejich nabídky, počkejme si na nový tendr. Čtyři jsou více než dva, je tedy naděje na snížení ceny,“ řekl prezident, který prý o případné investici jednal i s nejmenovaným jihokorejským politikem.
- I ministr průmyslu Jan Mládek dnes prohlásil, že počítá s tím, že firma vyhlásí do pěti let novou soutěž. A kdyby všechno šlo z hlediska vlády i expertů hladce, mohlo by k obnovení tendru dojít za dva až tři roky, uvedl v Ekonomice ČT24 ředitel divize strategie ČEZu Pavel Cyrani.
Reakce analytiků na zrušení tendru čtěte ZDE. K rozhodnutí ČEZu ukončit soutěž se vyjadřovali také politici - článek najdete ZDE.
