ČEZ zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Temelína

Praha – Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou pro dostavbu jaderných bloků v jihočeské elektrárně.

„Představenstvo akciové společnosti ČEZ dnes na svém mimořádném zasedání rozhodlo o zrušení zadávacího řízení na dostavbu třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně,“ oznámil na tiskové konferenci generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Společnost poslala písemné rozhodnutí oběma uchazečům v soutěži - americkému koncernu Westinghouse a ruskočeskému konsorciu MIR.1200. Tím bylo řízení ukončeno.

Důvodem zrušení tendru je podle ČEZu neutěšená situace na energetickém trhu, ale také neochota české vlády výstavbu v Temelíně finančně podpořit. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,“ prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Stát se zaručit nechce

Rozhodnutí ČEZu se podle analytika Patria Direct Tomáše Sýkory dalo čekat. „Energetický trh se za poslední roky skutečně hodně změnil,“ říká. Po havárii ve Fukušimě následoval poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny. V době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, teď klesla ke 32 eurům. Aby se stavba dvou bloků v Temelíně vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70 eur za megawatthodinu, anebo státní podporu.  

„Aby byl projekt rentabilní, stát by musel doplácet miliardy,“ potvrzuje Sýkora. Ve výsledku by v takovém případě na projekt doplatili daňoví poplatníci, potažmo spotřebitelé elektřiny. O státní garance přitom žádal i šéf ČEZu, ten nedávno prohlásil, že si nedovede představit dostavbu Temelína bez podpory státu. 

Vláda ale včera po svém jednání dala jasný signál, že státní garance firmě neposkytne. Premiér Sobotka to zdůvodnil: „Záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla.“ 

MIR.1200: Soudit se s Českem nebudeme

Beneš dnes ujistil, že pro ČEZ nebude mít zrušení tendru žádné finanční následky: „České zákony i podmínky tendru jsou napsány tak, že my máme právo tendr zrušit bez toho, aby po nás uchazeči chtěli nějaké náklady.“ To potvrdil i mluvčí konsorcia MIR.1200 Aleš Pospíšil: „Investor v duchu smlouvy měl právo takto postupovat. Rozhodně není naším cílem se soudit s českým státem.“ Firma přitom do příprav na projekt investovala skoro miliardu korun. Teď ale věří, že v budoucnu přece jen k dostavbě Temelína dojde. V to věří i šéf ČEZu. 

Podle Beneše totiž projekt na dostavbu Temelína dneškem úplně nekončí. „Procedura výběru dodavatele je podmnožina celého projektu. Na projektu tedy budeme dál pokračovat. Budeme dál rozvíjet jadernou energetiku ve prospěch státní energetické koncepce,“ řekl Beneš. „Já jsem optimista a věřím, že všechny bloky, o kterých jsme hovořili, se postupně dostaví,“ dodal. Skupina ČEZ v současnosti pracuje na projektech výstavby čtyř jaderných bloků – dva v Temelíně, jeden blok v Dukovanech a podílí se i na projektu jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.  

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. 

ČEZ se teď chce soustředit především na Dukovany, kterým za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle. Podle návrhu české energetické koncepce by se v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které by měly nahradit docházející uhlí. Beneš v této souvislosti poznamenal: „Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem.“  

I vláda se chce do budoucna soustředit právě na jadernou energetiku. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil premiér Sobotka. 

Zeman chce nový tendr

Prezident Miloš Zeman si myslí, že by se na Temelín měl vyhlásit úplně nový tendr. Podle něj by se ho dokonce mohli účastnit čtyři zájemci. „Tendru (nově vypsaného) by se kromě těch dvou existujících zúčastnil s vysokou pravděpodobností i investor z Jižní Koreje (vedle vyřazené Arevy - pozn. red.). Počkejme si na jejich nabídky, počkejme si na nový tendr. Čtyři jsou více než dva, je tedy naděje na snížení ceny,“ řekl prezident, který prý o případné investici jednal i s nejmenovaným jihokorejským politikem. 

  • I ministr průmyslu Jan Mládek dnes prohlásil, že počítá s tím, že firma vyhlásí do pěti let novou soutěž. A kdyby všechno šlo z hlediska vlády i expertů hladce, mohlo by k obnovení tendru dojít za dva až tři roky, uvedl v Ekonomice ČT24 ředitel divize strategie ČEZu Pavel Cyrani.

Reakce analytiků na zrušení tendru čtěte ZDE. K rozhodnutí ČEZu ukončit soutěž se vyjadřovali také politici - článek najdete ZDE. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 3 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 8 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 13 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 16 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 17 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.