Posila pro akcie ČEZu, radost zelených a zklamání politiků

Praha – Rozhodnutí ČEZu o konci tendru na dostavbu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín má své odpůrce, ale i příznivce. Jako první na zprávy zareagovaly akcie, a to růstem. Podle Martina Urbana, hlavního makléře brokerjetu České spořitelny, brali investoři tento signál jako pozitivní zprávu. Podobně to vidí i Strana zelených a ekologové, argumentující dobrou zprávou pro naši energetiku a ekonomiku. Ozývají se však i protinázory poukazující na ztrátu spousty rozdělané práce, ale i prestiže ve světě.

Akcie polostátní firmy ČEZ během dne posílily až o 3,5 procenta. Své obchodování pak titul zakončil 2,93 procenta v plusu, konkrétně na 562 korunách. „Zpráva má dobrý vliv na akcie ČEZu… Díky tomu, že se v tuto chvíli nebude dostavovat Temelín, znamená to, že ČEZ bude moci vyplácet svou dividendu dlouhodobě a stabilně,“ vysvětlil Urban. 

Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct

„Za poslední roky se energetický trh určitě hodně změnil. Bylo to následkem událostí po havárii ve Fukušimě. Důsledkem těchto změn byl poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny v posledních třech letech, což projekt (na dostavbu Temelína) staví do neschopnosti býti efektivním na tržní bázi.“

Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a tudíž i trh postupně do ceny akcií ČEZu tuto variantu započítával, doplnil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové. Proto ta dnešní mírně pozitivní reakce akcií ČEZu, říká Hatlapatka. 

Energetický velvyslanec Bartuška: Hrozí pokračování závislosti na Rusku 

Ovšem kroky ČEZu se příliš nezamlouvají zvláštnímu velvyslanci MZV pro energetickou bezpečnost ČR Václavu Bartuškovi. Podle něj je v horizontu desetiletí otázkou, odkud budeme brát elektřinu. „Atom je relativně stabilní zdroj elektřiny, pokud nebudeme stavět další jaderné bloky, budeme stavět nové elektrárny primárně na plyn - a tam vidím problém, protože plyn bude převážně z Ruska,“ dodává. 

Bartuška zároveň kritizuje ztrátu spousty rozdělané práce, ale i ztrátu prestiže ve světě. „V okamžiku, kdy víme, že v dalších 11 letech budou dosluhovat Dukovany, je otázkou, odkud budeme brát elektřinu a kde ji budeme vyrábět,“ říká velvyslanec. 

Také starosta Temelína Petr Macháček je ze zrušení tendru zklamaný. „To je rána z čistého nebe, nerozumím tomu,“ řekl. Obec se prý na dostavbu připravovala, chtěla nabídnout zaměstnancům pozemky pro bydlení. Podle starosty zrušením tendru padají i další související projekty, jako třeba dopravní řešení v okolí, významný dopad to podle něj bude mít i na zaměstnanost. 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak v pořadu Ekonomika ČT24 prohlásil, že jde o logický sled událostí: „Vezměte si, že ČEZ je na burze. Vlastní jej sice ze 70 procent stát, ale má obrovské množství akcionářů. Musí se proto chovat jako vzorný hospodář.“ Vedení ČEZu ani jinou možnost nemělo, uvádí Hanák v souvislosti s oznámeními vlády.

Radost ekologů

Komu však zpráva doslova sedla, jsou zelení a ekologové. „Zelení dlouhodobě upozorňují, že další rozvoj jaderné energie u nás není ekonomicky rentabilní. ČEZ požadoval garantované výkupní ceny elektřiny, což by v důsledku znamenalo, že by břemeno prodražené stavby nesli občané,“ uvádí Ondřej Liška, předseda Strany zelených. 

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

ZRUŠENÍ TENDRU – ŠANCE NA LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINU 

Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: „Zrušení tendru na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně je dobrá zpráva pro český průmysl a domácnosti, neboť to znamená nezvyšování cen elektřiny, které by rozšíření Temelína za dotované ceny přineslo… Za rozšíření jádra by zaplatily domácnosti a podniky přes bilion korun.“ 

Zrušení tendru je nejenom dobrá zpráva pro naši energetiku a ekonomiku, ale také výborná zpráva pro naše životní prostředí a kvalitu našich životů, míní Ondřej Mirovský, expert zelených na životní prostředí, a dodává: „Končí tak tlaky na novou těžbu uranu, která je obrovským rizikem pro podzemní vody a všechny živé organismy. Česká republika má současně novou šanci využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů.“ 

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZu za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu,“ vysvětlil. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Podle Hospodářské komory je rozhodnutí ukončit tendr předčasné. Komora lituje toho, že jej ČEZ zrušil a že se o tom nediskutovalo s podnikatelskými svazy, které dlouhodobě výstavbu Temelína podporovaly. Kupříkladu podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví je krok ČEZu nepříznivý pro stavební, energetický i strojírenský průmysl, které by se na výrobě mnoha technologických komponentů podílely.

Co si myslí politici? 

A k celé situaci se postupně začínají vyjadřovat i politici. Například ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka rozhodnutí ČEZu netěší. Projekt by podle něj znamenal vznik nových pracovních míst. Zároveň si ale uvědomuje, že ČEZ k takovému kroku kvůli nízké ceně elektřiny na burze musel přistoupit. Dodal ale, že si umí představit do pěti let vypsání nového tendru na jaderné bloky v Česku, i když v menším rozsahu. Podrobnější informace o reakcích politiků naleznete ZDE.

Temelín se nových bloků hned tak nedočká

Plány na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín prozatím končí. Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na vybudování dvou bloků a oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou celého projektu. Více se dočtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 18 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled