Posila pro akcie ČEZu, radost zelených a zklamání politiků

Praha – Rozhodnutí ČEZu o konci tendru na dostavbu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín má své odpůrce, ale i příznivce. Jako první na zprávy zareagovaly akcie, a to růstem. Podle Martina Urbana, hlavního makléře brokerjetu České spořitelny, brali investoři tento signál jako pozitivní zprávu. Podobně to vidí i Strana zelených a ekologové, argumentující dobrou zprávou pro naši energetiku a ekonomiku. Ozývají se však i protinázory poukazující na ztrátu spousty rozdělané práce, ale i prestiže ve světě.

Akcie polostátní firmy ČEZ během dne posílily až o 3,5 procenta. Své obchodování pak titul zakončil 2,93 procenta v plusu, konkrétně na 562 korunách. „Zpráva má dobrý vliv na akcie ČEZu… Díky tomu, že se v tuto chvíli nebude dostavovat Temelín, znamená to, že ČEZ bude moci vyplácet svou dividendu dlouhodobě a stabilně,“ vysvětlil Urban. 

Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct

„Za poslední roky se energetický trh určitě hodně změnil. Bylo to následkem událostí po havárii ve Fukušimě. Důsledkem těchto změn byl poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny v posledních třech letech, což projekt (na dostavbu Temelína) staví do neschopnosti býti efektivním na tržní bázi.“

Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a tudíž i trh postupně do ceny akcií ČEZu tuto variantu započítával, doplnil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové. Proto ta dnešní mírně pozitivní reakce akcií ČEZu, říká Hatlapatka. 

Energetický velvyslanec Bartuška: Hrozí pokračování závislosti na Rusku 

Ovšem kroky ČEZu se příliš nezamlouvají zvláštnímu velvyslanci MZV pro energetickou bezpečnost ČR Václavu Bartuškovi. Podle něj je v horizontu desetiletí otázkou, odkud budeme brát elektřinu. „Atom je relativně stabilní zdroj elektřiny, pokud nebudeme stavět další jaderné bloky, budeme stavět nové elektrárny primárně na plyn - a tam vidím problém, protože plyn bude převážně z Ruska,“ dodává. 

Bartuška zároveň kritizuje ztrátu spousty rozdělané práce, ale i ztrátu prestiže ve světě. „V okamžiku, kdy víme, že v dalších 11 letech budou dosluhovat Dukovany, je otázkou, odkud budeme brát elektřinu a kde ji budeme vyrábět,“ říká velvyslanec. 

Také starosta Temelína Petr Macháček je ze zrušení tendru zklamaný. „To je rána z čistého nebe, nerozumím tomu,“ řekl. Obec se prý na dostavbu připravovala, chtěla nabídnout zaměstnancům pozemky pro bydlení. Podle starosty zrušením tendru padají i další související projekty, jako třeba dopravní řešení v okolí, významný dopad to podle něj bude mít i na zaměstnanost. 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak v pořadu Ekonomika ČT24 prohlásil, že jde o logický sled událostí: „Vezměte si, že ČEZ je na burze. Vlastní jej sice ze 70 procent stát, ale má obrovské množství akcionářů. Musí se proto chovat jako vzorný hospodář.“ Vedení ČEZu ani jinou možnost nemělo, uvádí Hanák v souvislosti s oznámeními vlády.

Radost ekologů

Komu však zpráva doslova sedla, jsou zelení a ekologové. „Zelení dlouhodobě upozorňují, že další rozvoj jaderné energie u nás není ekonomicky rentabilní. ČEZ požadoval garantované výkupní ceny elektřiny, což by v důsledku znamenalo, že by břemeno prodražené stavby nesli občané,“ uvádí Ondřej Liška, předseda Strany zelených. 

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

ZRUŠENÍ TENDRU – ŠANCE NA LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINU 

Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: „Zrušení tendru na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně je dobrá zpráva pro český průmysl a domácnosti, neboť to znamená nezvyšování cen elektřiny, které by rozšíření Temelína za dotované ceny přineslo… Za rozšíření jádra by zaplatily domácnosti a podniky přes bilion korun.“ 

Zrušení tendru je nejenom dobrá zpráva pro naši energetiku a ekonomiku, ale také výborná zpráva pro naše životní prostředí a kvalitu našich životů, míní Ondřej Mirovský, expert zelených na životní prostředí, a dodává: „Končí tak tlaky na novou těžbu uranu, která je obrovským rizikem pro podzemní vody a všechny živé organismy. Česká republika má současně novou šanci využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů.“ 

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZu za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu,“ vysvětlil. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Podle Hospodářské komory je rozhodnutí ukončit tendr předčasné. Komora lituje toho, že jej ČEZ zrušil a že se o tom nediskutovalo s podnikatelskými svazy, které dlouhodobě výstavbu Temelína podporovaly. Kupříkladu podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví je krok ČEZu nepříznivý pro stavební, energetický i strojírenský průmysl, které by se na výrobě mnoha technologických komponentů podílely.

Co si myslí politici? 

A k celé situaci se postupně začínají vyjadřovat i politici. Například ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka rozhodnutí ČEZu netěší. Projekt by podle něj znamenal vznik nových pracovních míst. Zároveň si ale uvědomuje, že ČEZ k takovému kroku kvůli nízké ceně elektřiny na burze musel přistoupit. Dodal ale, že si umí představit do pěti let vypsání nového tendru na jaderné bloky v Česku, i když v menším rozsahu. Podrobnější informace o reakcích politiků naleznete ZDE.

Temelín se nových bloků hned tak nedočká

Plány na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín prozatím končí. Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na vybudování dvou bloků a oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou celého projektu. Více se dočtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 4 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.