Politici k Temelínu: Logické rozhodnutí, nebo fatální chyba?

Praha - Mnozí politici napříč politickým spektrem označují dnešní rozhodnutí společnosti ČEZ zrušit zadávací řízení na dostavbu Temelína za logické a očekávatelné. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o reakci na středeční vyhlášení vlády. Ta rozhodla, že na rozvoj jaderné energetiky v Česku neposkytne žádné státní garance - čtěte víc. Podle exministra průmyslu Martina Kuby (ODS) je ale zastavení tendru chybou Sobotkova kabinetu. Přečtěte si reakce politiků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Dnešní rozhodnutí orgánů ČEZ beru na vědomí a chápu jeho ekonomický kontext, především v souvislosti s vývojem tržních cen elektrické energie, který nyní v Evropě problematizuje výstavbu všech nových nedotovaných energetických zdrojů. V budoucnu však nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany.“ 

Jan Mládek (ČSSD): „Myslím, že do budoucna by bylo daleko lepší, kdyby se postavil jeden blok v Temelíně a další v Dukovanech, protože potřebujeme rozvíjet nejenom Temelín, ale i Dukovany. Dovedl bych si představit, že se do pěti let obnoví tendr aspoň na jeden blok Temelína… Jasně deklarujeme přetrvávající zájem na dalším rozvoji jaderné energetiky, je ale třeba brát ohled na řadu konsekvencí včetně důsledků pro zajištění energetické bezpečnosti ČR, schopnosti ČR dostát svým klimaticko-energetickým závazkům vůči EU a možných dopadů na cenu energie.“ 

Milan Urban (ČSSD): „Je to špatná zpráva pro budoucí generace, je zde riziko, že po roce 2025 nebude mít Česká republika dostatek elektrické energie. Dostavba jaderných elektráren je jediným rozumným způsobem zajištění energetické soběstačnosti.“

Vojtěch Filip (KSČM): „Samotné zrušení tendru je sice nepříjemné pro odložení data zahájení výstavby třetího a čtvrtého bloku, ale doufám, že nové vypsání výběrového řízení povede k dosažení lepšího výsledku zejména v otázce ceny a nejmodernějších jaderných technologií.“ 

Miroslav Kalousek (TOP 09): „Je to logický krok představenstva v okamžiku, kdy situace na energetickém trhu nedává naději na ekonomickou návratnost takovéhoto kroku.“ 

Martin Kuba (ODS): „Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš ukázali, že je nezajímá budoucnost české energetiky, české ekonomiky, České republiky, ale důležitější jsou pro ně aktuální volební preference.“ 

„Kroky ČEZu byly logické, navazovaly ale na rozhodnutí vlády. A v tom byla podle mě chyba, vláda se v rozhodování o takovéto investici nemůže dívat jen na cenu, která je pokroucena dotacemi energií.“

Tomio Okamura (Úsvit): „Je to absolutně logický krok. Garantovat vysoké ceny elektřiny, aby si tak čeští občané sami zaplatili na elektřině dostavbu Temelína, tak na to lidé prostě nemají… Úmysly dostavět Temelín byly vedeny nikoli energetickou potřebou, ale spíše potřebou vytáhnout ze státu miliardy a to víme, jak u nás v republice vypadá.“

Ondřej Liška (SZ): „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 1 hhodinou

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...