Politici k Temelínu: Logické rozhodnutí, nebo fatální chyba?

Praha - Mnozí politici napříč politickým spektrem označují dnešní rozhodnutí společnosti ČEZ zrušit zadávací řízení na dostavbu Temelína za logické a očekávatelné. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o reakci na středeční vyhlášení vlády. Ta rozhodla, že na rozvoj jaderné energetiky v Česku neposkytne žádné státní garance - čtěte víc. Podle exministra průmyslu Martina Kuby (ODS) je ale zastavení tendru chybou Sobotkova kabinetu. Přečtěte si reakce politiků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Dnešní rozhodnutí orgánů ČEZ beru na vědomí a chápu jeho ekonomický kontext, především v souvislosti s vývojem tržních cen elektrické energie, který nyní v Evropě problematizuje výstavbu všech nových nedotovaných energetických zdrojů. V budoucnu však nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany.“ 

Jan Mládek (ČSSD): „Myslím, že do budoucna by bylo daleko lepší, kdyby se postavil jeden blok v Temelíně a další v Dukovanech, protože potřebujeme rozvíjet nejenom Temelín, ale i Dukovany. Dovedl bych si představit, že se do pěti let obnoví tendr aspoň na jeden blok Temelína… Jasně deklarujeme přetrvávající zájem na dalším rozvoji jaderné energetiky, je ale třeba brát ohled na řadu konsekvencí včetně důsledků pro zajištění energetické bezpečnosti ČR, schopnosti ČR dostát svým klimaticko-energetickým závazkům vůči EU a možných dopadů na cenu energie.“ 

Milan Urban (ČSSD): „Je to špatná zpráva pro budoucí generace, je zde riziko, že po roce 2025 nebude mít Česká republika dostatek elektrické energie. Dostavba jaderných elektráren je jediným rozumným způsobem zajištění energetické soběstačnosti.“

Vojtěch Filip (KSČM): „Samotné zrušení tendru je sice nepříjemné pro odložení data zahájení výstavby třetího a čtvrtého bloku, ale doufám, že nové vypsání výběrového řízení povede k dosažení lepšího výsledku zejména v otázce ceny a nejmodernějších jaderných technologií.“ 

Miroslav Kalousek (TOP 09): „Je to logický krok představenstva v okamžiku, kdy situace na energetickém trhu nedává naději na ekonomickou návratnost takovéhoto kroku.“ 

Martin Kuba (ODS): „Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš ukázali, že je nezajímá budoucnost české energetiky, české ekonomiky, České republiky, ale důležitější jsou pro ně aktuální volební preference.“ 

„Kroky ČEZu byly logické, navazovaly ale na rozhodnutí vlády. A v tom byla podle mě chyba, vláda se v rozhodování o takovéto investici nemůže dívat jen na cenu, která je pokroucena dotacemi energií.“

Tomio Okamura (Úsvit): „Je to absolutně logický krok. Garantovat vysoké ceny elektřiny, aby si tak čeští občané sami zaplatili na elektřině dostavbu Temelína, tak na to lidé prostě nemají… Úmysly dostavět Temelín byly vedeny nikoli energetickou potřebou, ale spíše potřebou vytáhnout ze státu miliardy a to víme, jak u nás v republice vypadá.“

Ondřej Liška (SZ): „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
před 2 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 9 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.